Téma JEDNOTA.
Jednota je stav kdy všechny pravdy se stávají polopravdami a všechny paradoxy je možné uvést v soulad. -Autorem by měl být Hermés Trismegistos.
Mám osobní zkušenost pobytu v prostoru kterému někteří říkáme Jednota. Pokusím se definovat jak prožívám, cítí, vnímám pobyt v tomto“posvátném kruhu“ Všeho, souladu a ladu. Problém je akorát v tom že my pozemšťané nemáme dostatečnou slovní zásobu vyjádřit stav mysli, myšlenkovou mapu, svoji představivost sdělit si dokonale tento, tyto prožitky jiné osobě. Proto se může stát, a stává se že každý to totožné zře, popisuje, vysvětluje tak jak je schopen svými „omezenými“ schopnosti člověka jinak. Toto poznání, stav se nedá „předat“. To si každý“stvoří“ sám. V Jednotě se člověk jaksi „ocitne“ skrze své vlastní bytí, vědomí. Neboť tímto vlastně ve své podstatě jsme. „Virtualita“ je přechodná „jen“ doba. Můj první“vstup“ jsem vnímal vzestupem touhy poznání jako překonání jakési „bariery hluku“. Najednou jsem se ocitl v „zóně absolutního klidu, pohody, harmonie…WAU…Pan Peter to říká jinými slovy. Říká to NAPROSTO FANTASTICKY!!!
Z pohledu pak té“naší duality“ pak ty protiklady spolu souvisí, ladí, nepřekáží si ve sjednocení…Zlo ani dobro samostatně není možné aby existovalo. Každé zlo je pak pro někoho dobro a naopak. Poznání, světlo se rodí v tmách svým uvědoměním prozáří tmu a ta zmizí…Světlo nepřekryješ tmou. Umožňuje porovnávat, poznat zkrze tu tmou aby si uvědomovalo čím vlastně ve „své“ dokonalosti je. Nekonečné bytí, vědomí a blaženost…Jeví se mi že pak snad z té radosti exploduje opětovně a chce se zase poznávat, tvořit…
Proto My lidé prvně zkoušíme, děláme věci jak by neměli být. Abychom si uvědomili, poznali sami jak mají být a „stvořili se“ vlastním přičiněním všech těch rozprsknutých individualit a variant opětovně v celek dokonalého poznání…
Chápej kdo chápeš. Moje poznání je takové jaké je. Já nemusím mít vždy pravdu. Moje poznání je „jen“ jiné.
Učitel se ptá žáka. Co je důležité pro pravdu? Žák se zamyslí a odpoví. Už vím! Důležité je mít vášeň pro pravdu!
Učitel odpoví. Ne. Důležité je být vždy připraven že vše může být úplně jinak.
Vím, že nic nevím… Věci jsou a zároveň nejsou… o:))) -Tyto věty jsou prostě dokonalé…
Děkuji Vám pánové a zdravím Vás. Děláte oba!!! skvělou práci.
Urbánek Pavel H. K.
Téma JEDNOTA.
Jednota je stav kdy všechny pravdy se stávají polopravdami a všechny paradoxy je možné uvést v soulad. -Autorem by měl být Hermés Trismegistos.
Mám osobní zkušenost pobytu v prostoru kterému někteří říkáme Jednota. Pokusím se definovat jak prožívám, cítí, vnímám pobyt v tomto“posvátném kruhu“ Všeho, souladu a ladu. Problém je akorát v tom že my pozemšťané nemáme dostatečnou slovní zásobu vyjádřit stav mysli, myšlenkovou mapu, svoji představivost sdělit si dokonale tento, tyto prožitky jiné osobě. Proto se může stát, a stává se že každý to totožné zře, popisuje, vysvětluje tak jak je schopen svými „omezenými“ schopnosti člověka jinak. Toto poznání, stav se nedá „předat“. To si každý“stvoří“ sám. V Jednotě se člověk jaksi „ocitne“ skrze své vlastní bytí, vědomí. Neboť tímto vlastně ve své podstatě jsme. „Virtualita“ je přechodná „jen“ doba. Můj první“vstup“ jsem vnímal vzestupem touhy poznání jako překonání jakési „bariery hluku“. Najednou jsem se ocitl v „zóně absolutního klidu, pohody, harmonie…WAU…Pan Peter to říká jinými slovy. Říká to NAPROSTO FANTASTICKY!!!
Z pohledu pak té“naší duality“ pak ty protiklady spolu souvisí, ladí, nepřekáží si ve sjednocení…Zlo ani dobro samostatně není možné aby existovalo. Každé zlo je pak pro někoho dobro a naopak. Poznání, světlo se rodí v tmách svým uvědoměním prozáří tmu a ta zmizí…Světlo nepřekryješ tmou. Umožňuje porovnávat, poznat zkrze tu tmou aby si uvědomovalo čím vlastně ve „své“ dokonalosti je. Nekonečné bytí, vědomí a blaženost…Jeví se mi že pak snad z té radosti exploduje opětovně a chce se zase poznávat, tvořit…
Proto My lidé prvně zkoušíme, děláme věci jak by neměli být. Abychom si uvědomili, poznali sami jak mají být a „stvořili se“ vlastním přičiněním všech těch rozprsknutých individualit a variant opětovně v celek dokonalého poznání…
Chápej kdo chápeš. Moje poznání je takové jaké je. Já nemusím mít vždy pravdu. Moje poznání je „jen“ jiné.
Učitel se ptá žáka. Co je důležité pro pravdu? Žák se zamyslí a odpoví. Už vím! Důležité je mít vášeň pro pravdu!
Učitel odpoví. Ne. Důležité je být vždy připraven že vše může být úplně jinak.
Vím, že nic nevím… Věci jsou a zároveň nejsou… o:))) -Tyto věty jsou prostě dokonalé…
Děkuji Vám pánové a zdravím Vás. Děláte oba!!! skvělou práci.
Urbánek Pavel H. K.
Díky, to dodá energii do dalšího konání
P.Hlávka
https://www.youtube.com/watch?v=azTWsbU5d28