2025-03-18 Otazky a odpovedi V V Pjakina ze dne 10-03-2025 Stáhnout

Fond konceptuálních technologií uvádí pravidelný analytický pořad Otázka – odpověď

POZOR POZOR POZOR OZNÁMENÍ!

Nově do češtiny přeložena kniha Ford a Stalin, o tom, jak žít lidsky

Ford a Stalin: O tom, jak žít lidsky

(starý překlad je nekompletní a nekvalitní)

Některé z knih na Zakázaném vzdělání !!!

Překlad knihy Státní symboly a státní suverenita !!!

Stalinova ekonomika od Valentina Jurijeviče Katasonova !!!

https://www.zakazanevzdelani.cz

Dobrý den Valeriji Viktoroviči.

Dobrý den.

Zdravím naše vážené diváky, posluchače a kolegy ve studiu. Dnes je 10.03.2025.

V poslední době probíhá stále více a více událostí, které názorně celému světu ukazují, že to, z čeho obviňovali Rusko, že o tom lže, se při prověření ukazuje být pravdou, přičemž tuto pravdu Ruska potvrzují ti nejvýše postavení politici současného světa.

Minulý týden americký státní tajemník Rubio prohlásil následující:

„Válka na Ukrajině byla zástupnou válkou mezi USA a Ruskem a Trump ji považuje za vleklou a bezvýchodnou.“

Valeriji Viktoroviči, těch označení je teď mnoho, zástupná válka, hybridní válka, ale jednotný pohled na tyto pojmy neexistuje. Chtěli bychom vědět, co konkrétně měl na mysli Rubio a co z praktického hlediska toto jeho prohlášení znamená?

Obecně jsme to, co je to válka a jaké druhy válek existují, popsali v naší třídílné práci Válka, Stát a Bolševismus.

Je to rozsáhlá práce a i když o tom teď tady promluvím, tak nemohu probrat úplně všechny informace, proto je lepší si to přečíst tam. A co se týče toho ve zkratce vyjádřit, oč jde, tak je to všechno velmi jednoduché. Dříve než přejdeme k tomu, co to znamená z praktického hlediska, to prohlášení, tak jen několik slov o tom, co je to válka a co je to hybridní válka, protože definice hybridní války teď skutečně v informačním poli nezaznívá.

Tato definice je uvedena jen v pracích vnitřního prediktoru SSSR.

Tak především je nutné si uvědomit, že „válka je soubor opatření zaměřených na zmocnění se cizích energetických, přírodních a lidských zdrojů“. Ten výčet, pořadí toho výčtu je zásadně důležité, neboť nelze vést žádnou válku, jestliže se armáda nebude moci přesunovat a bude hladovět. Neboť jídlo je také zdrojem energie.

A než došlo k mechanizaci armády, dokud se využívala zvířecí síla, byla potrava pro ta zvířata také zdrojem energie. Tedy energetické zdroje. Ty druhé zdroje, přírodní…

Existuje takové pořekadlo, že zeměpisná poloha znamená rozsudek.

A jsou-li vedeny bojové akce s cílem zmocnit se okolních výšin, zásobáren zdrojů, logistických

cest a mnoha dalších věcí, znamená to, že cílem je zmocnit se území, přírodních zdrojů, na jejichž základě bude možné vybudovat vlastní ekonomiku a vést prostorové bojové akce.

Lidské zdroje jsou v každé válce ty nejvíce spotřebovávané zdroje. A to neplatí jen pro vojáky nějakých armád, ale i pro civilní obyvatelstvo.

Nyní na bojištích speciální vojenské operace poprvé ve světových dějinách probíhá válka šetrná k civilnímu obyvatelstvu, jenže jen ze strany ruské armády.

Co se týká té ukrajinské ozbrojené sebranky, tak pro ty je civilní obyvatelstvo stejným vojenským objektem jako každý jiný. Nikdy, za všech časů, se na utrpení civilního obyvatelstva válčící armády neohlížely. Jediné, jak tomu šlo zabránit a co si mohly různé státy dovolit, byla jeho evakuace.

Sovětský svaz vedl tu nejlepší a nejšetrnější evakuaci s ohledem na civilní obyvatelstvo.

Abyste se o tom přesvědčili, stačí se podívat, jak probíhá taková evakuace dnes, v době, kdy jsou technické prostředky, jakými se dá zajistit evakuace, různé její způsoby, zcela jiné.

A podívejte, jak ji provádí ta ukrajinská ozbrojená sebranka.

Konceptuálně je ta evakuace vůči civilistům zcela jiná. Než se na bojišti objevilo Rusko, tak válčícími stranami bylo civilní obyvatelstvo považováno za zcela zákonný vojenský objekt.

Nešlo jen o collateral damage, vedlejší škody, že když spadne bomba, tak to zabije i civilisty.

I když i na to si na Západě ve vztahu k civilistům zavedli takový termín. Šlo o účelovou likvidaci civilistů jako o způsob nátlaku na protivníka.

Stačí si připomenout 2. světovou válku a masové anglo-americké bombardování německých měst. Cílem tohoto bombardování bylo čistě jen civilní obyvatelstvo. Příkladem může posloužit bombardování Drážďan, kde nebyly žádné vojenské objekty.

Město bylo vyhlášeno za otevřené město.

Byly tam sváženy kulturní hodnoty, utíkali tam běženci, byly tam nemocnice. Byli tam jen civilisté, žádní kombatanti. V tom smyslu, že za ně nejsou považováni zranění vojáci.

A přesto právě toto město zažilo to nejstrašnější bombardování a to jen s jediným cílem.

Bombardování Drážďan proběhlo okamžitě po ukončení Jaltské konference, kde se rozhodovalo o budoucím světovém řádu, o budoucích vzájemných vztazích mezi západními státy a Ruskem. Počasí neumožnilo, aby to bombardování proběhlo přímo v průběhu té Jaltské konference, ale proběhlo okamžitě po jejím ukončení. Ta volba Drážďan vůbec nebyla náhodná, sledoval se tím velice praktický cíl. Byla to první vojenská akce kolektivního Západu proti Rusku, proti SSSR.

Akce provedená v rámci přípravy operace Nemyslitelné (Unthinkable), o které víme, a podle které měla na sovětskou armádu zaútočit spojená anglo-americká vojska společně se zbytky Wehrmachtu v Evropě. Podstata toho bombardování byla čistě vojenská a měla zcela určitý účel. Zrada generality Rudé armády, v důsledku vojensko-fašistického spiknutí v Rudé armádě, je nutné si o tom zjistit více, vedla k tomu, že jsme prohráli dvě kampaně.

Kampaň v roce 1941 a v roce 1942.

Prohráli jsme je v důsledku zrady. A právě v důsledku té zrady, ve které měl prsty i Chruščov,

se nepřítel dostal až ke břehům Volhy a začala Stalingradská bitva. Při porážce sovětských vojsk, Rudé armády, obzvláště v tom roce 1941 se německé armádě, Třetí říši do rukou dostaly obrovské materiální zdroje. Těžké dělostřelectvo, například houfnice ML-20, které používali do konce války a byli s nimi velice spokojeni. A té munice, které se zmocnili, bylo tak moc,

že až v roce 1943 si vytyčili úkol začít výrobu této munice, neboť do té doby jim vystačila ta trofejní. Takového množství munice se zmocnili. Mezi tím vojenským zařízením, kterého se

zmocnili, byly i protiletadlové kanóny 85 mm. To byly ty nejvýkonnější protiletadlové kanóny Sovětského svazu. Fakticky se jednalo o stejný kanón jako německý 88 mm.

Takže když se ve Třetí říši zmocnili těchto kanónů, tak jich část převrtali a z 85 mm je předělali na 88 mm, aby mohli používat svou 88 mm munici. A část jich nechali tak.

Ale protože jim postupně i přes velké počáteční množství, kterého se zmocnili, bylo přece jen omezené a ta 85 mm munice jim začala docházet, a aby ji nemuseli vyrábět, tak ty 85 mm sovětské kanóny poslali ochraňovat objekty, které nebyly pro nepřátele Třetí říše z vojenského hlediska tak zajímavé.

A jedním z takových objektů bylo město Drážďany.

Takže bylo tedy ochraňováno trofejními sovětskými 85 mm protiletadlovými kanóny. Účelem bombardování Drážďan bylo předvést Sovětskému svazu, že spojenecké anglo-americké

letectvo může demolovat, likvidovat sovětská města z takové výšky, a v takovém množství,

že do této výšky ani ty nejvýkonnější sovětské kanóny nedostřelí. To byl účel bombardování Drážďan.

Ukázat mu: „Vaše protiletadlové kanóny nic nezmohou proti našemu letectvu, jestliže se rozhodneme bombardovat vaše města. A jak ta vaše města dopadnou, budeme-li je

bombardovat, vám předvedeme na Drážďanech.“

Sovětská, Rudá armáda tam přece vstoupila nedlouho po tom bombardování, takže uviděla všechnu tu spoušť. Západní vojenská nauka často považuje likvidaci civilistů jako nejlepší způsob nátlaku na protivníka. Stejně jako v případě bombardování Drážďan na jedné straně podlomit morální duch odporu, že pozabíjejí vaše rodiny, setřou z povrchu země města, takže už nebudete mít za co bojovat. Buď potom bojujete s odevzdanou zuřivostí nebo se z bezvýchodnosti prostě vzdáte. Ale také kvůli tomu, aby předvedli převahu své vojenské nauky.

Stejný trik Američané zopakovali v roce 1945 při bombardování Hirošimy a Nagasaki.

Tato města nebyla zajímavé z vojenského hlediska, ale se svou dřevěnou zástavbou byla ideálními objekty, na kterých bylo možné předvést Sovětskému svazu sílu jaderné zbraně,

kdy fakticky jediná bomba zničí celé město.

Předtím provedli masový nálet na Tokio a způsobily daleko větší škody, bylo tam více mrtvých.

Ale tato města si vybrali výslovně kvůli jejich architektuře, to byl důvod jejich likvidace.

Likvidovali civilní obyvatelstvo třetího státu jen kvůli tomu, aby svému budoucímu potenciálnímu, fakticky již existujícímu protivníkovi předvedli sílu svých zbraní a on se s tím smířil, chtěli dosáhnout kapitulace SSSR již v této etapě, jenže se jim to nepodařilo.

Likvidace civilního obyvatelstva je pro západní vojenskou nauku zcela běžnou záležitostí.

Vždy zabíjejí civilisty. Zatímco ruská armáda se vždy chovala k civilistům velice, velice…

Nebyla k nim jen šetrná, ale stávala se jejich ochráncem. A bylo jedno, co to bylo za civilisty.

V italském pochodu Alexandra Vasiljeviče Suvorova to byla výslovně ruská armáda, která bránila Italy před jejich vlastní italskou armádou, před francouzskou armádou, před Rakušany.

Ti všichni totiž považovali civilní obyvatelstvo za zákonnou kořist, kterou je možné okrádat, znásilňovat a zabíjet. Jen u ruské armády nalézali ochranu. To proto italští katolíci považovali Alexandra Vasiljeviče Suvorova za svatého a přinášeli mu své děti, aby jim požehnal.

Ochranná role ruské armády se zřetelně odráží v památníku sovětského vojáka, ruského vojáka v Treptower parku v Berlíně, vojáka, který padl, když zachraňoval německé děvčátko před smrtí, která jí hrozila ze strany německých vojáků! Takže tu jsou dvě rozdílné vojenské nauky.

A připravovat protivníka o jeho energetické, přírodní a lidské zdroje se dá různými způsoby.

Ruská vojenská nauka je vždy založena na tom, aby byla co nejšetrnější k civilistům, aby se o ně postarala a chránila je a zároveň likvidovala nepřátelské vojáky.

Zatímco západní vojenská nauka, kterou se mimochodem řídí ukrajinská ozbrojená sebranka,

protože je západní vojenští instruktoři naučili, že mají vést bojové akce výslovně v městské zástavbě.

Dobře si pamatujte, že od roku 2014 tu ukrajinskou ozbrojenou sebranku učili výslovně bojům v obcích, zcela cíleně! Aby se schovávala za civilní obyvatelstvo. A kdy se můžete schovávat za civilisty?

Jen tehdy, jste-li si jisti, že protivník na ně střílet nebude, protože bude-li střílet i na ně, pozbývá smyslu používat je jako štít. Stejně vás dostane, stejně vás bude likvidovat, proto se dětmi a ženami kryli vždy jen před jedinou armádou na světě, na celém světě!

Jen před ruskou armádou!

Abyste porozuměli tomu, co je to hybridní válka, co je to zástupná válka, nebude vám stačit znát definici války, musíte znát i způsoby vedení té války.

V Koncepci sociální bezpečnosti jsou všechny ty způsoby vedení války vyjmenovány a popsány. V třídílné práci Válka, Stát a Bolševismus.

Teď je tedy jen rychle, velmi rychle probereme, ty způsoby. Existuje šest priorit zobecněných

prostředků řízení/zbraní. Řízením jsou tyto priority v případě, že jsou používány v jednom sociálním systému. A jestliže jsou tyto priority používány proti jinému sociálnímu systému, který je v konfrontaci, tak už je to prostředek vedení války. Válku v její obvyklé podobě, kdy padají bomby, vybuchují náboje a sviští kulky, znají všichni, ale jak hlásá španělské přísloví,

které připisují Napoleonovi, i když se to španělské přísloví objevilo ve chvíli, kdy se Francie pokusila okupovat Španělsko…

To je ale na samostatné téma, proč byl bratr španělským králem, a proč proti nim Španělé bojovali, když u nás Francouzi vedli válku v roce 1812…

Jak to mimochodem bylo zachyceno v Husarské baladě, to je divadelní hra a film, tady v Rusku. A přitom já říkám, že se „pokusili okupovat“. To je na samostatné téma.

Lidé tehdy řekli, že pomocí bodáků se dá zmocnit moci, ale udržet si ji s nimi možné není.

A i když se zmocníte nějakého státu silou svých zbraní rychle, tak stejně rychle o něj můžete přijít, neboť jste využili nějaký zmatek, chaos, hádku v nějaké zemi, ve státě, ale potom se lidé spojí proti uchvatiteli a on o ten stát přijde.

Už ve starověku však přemýšleli o tom, jak se zmocnit nějakého státu tak, aby ta nadvláda nad ním trvala co nejdéle. A proto velmi rychle vymysleli jinou zbraň. A to je zbraň genocidy.

Válka ve své obvyklé podobě je válkou na šesté prioritě. A zbraň genocidy, to je zbraň páté priority. Mezi zbraně genocidy nepatří jen chemické zbraně z těch dnešních chemických laboratoří. Mezi zbraně genocidy patří především to, co vůbec jako zbraň nevnímáme, protože to bylo určitým způsobem začleněno do kultury národa. Mám na mysli tabák a alkohol, a také další druhy narkotik.

Podívejte se, jak nyní různé druhy narkotik zavádějí do života západních států. Jak v tom či onom státě legalizují tu či onu formu užívání drog. Jestliže vůdce plemene navyknete na drogy, alkohol…

Čím se liší vůdce plemene od jiných lidí z jeho národa? (že řídí) Dělají z nás blbce velice jednoduše. Lidská práce se nedělí na fyzickou a duševní, ale na výrobní a řídící. K výrobní práci patří i práce lékaře, který opravuje naše těla i práce spisovatele, jehož produktem jsou jeho knihy. Také práce inženýra v podobě produkce, kterou vyrábí jeho podnik. A k výrobní práci patří…

Tedy k řídící práci patří poskládání této výrobní práce do jednotného národohospodářského komplexu. Je-li to poskládání provedeno kvalitně, tak se podnik, jako řízený objekt, rozvíjí, a má zisk, a když to není poskládáno kvalitně, tak je podnik ve ztrátě a nakonec zbankrotuje.

To už všichni na základě svých zkušeností chápeme. Ale jak říkal Berezovskij:

„Proč bychom privatizovali závod, když můžeme privatizovat jeho ředitele?“

Když na drogy navyknete náčelníka plemene, hlavu státu, uděláte z něj alkoholika, tak se ve své opilosti, pod vlivem drog podřídí vašim příkazům a své plemeno, svůj stát vydá do otroctví.

Pro příklad nemusíme chodit daleko. Stačí si připomenout ta zlá devadesátá léta, jak Rusko řídil neustále opilý Boris Nikolajevič Jelcin, který vydal celý náš stát do otroctví, všechny lidi v něm. A aby lidé neprotestovali a uvolnili území, je nutné i ty lidi navyknout na drogy, na alkohol. Základem pro dobytí Ameriky nebyl žádný legendární revolver Colt, ale ohnivá voda.

Celé kmeny alkoholizovali a ty potom přicházely o vůli vzdorovat. Všichni víte, jak se chovají alkoholici, a přestaly být hrozbou pro bílé kolonizátory, kteří se zmocňovali jejich území.

Ale dost rychle ti, kteří vypracovávali způsoby vedení válek, přišli na to, že drog je možné se zbavit, přestat pít alkohol a pokud se to stane celému národu…

Vždyť se podívejte, lidé se u nás toho všeho zbavují, přestávají užívat drogy i pít alkohol.

To samé se může stát s hlavou státu, rozhlédne se okolo sebe a řekne:

„Lidé dobří, co jsem to provedl?! Pojďme dát stát do pořádku!“

Tak aby se to nikdy nemohlo stát, aby stát nemohli osvobodit, byly vymyšleny zbraně na vyšší prioritě, té čtvrté. To jsou světové finance. Když si půjčíte rubl a vrátit musíte dva, tedy lichvářské úroky.

Už nejednou jsme o tom mluvili, že přírůstek HDP činil za posledních 150-200 let 3-5%.

Úvěrování za tyto úroky společnosti umožňuje, aby ten úvěr odpracovala svou prací.

Zatímco úvěrování za vyšší procenta vede k rozvratu ekonomiky země, ekonomiky státu.

Viděli jsme to na příkladu rozkladu ekonomiky SSSR, a také to vidíme nyní na příkladu toho,

jak naši ekonomiku likviduje centrální banka, a jak proti tomu musí bojovat vláda v čele s ruským gosudarem Vladimirem Vladimirovičem Putinem.

A když potom dávají úvěry, jak to komentují?

„Musíte ale za to ve vašem státě provést tu či onu reformu.“

A to už je zbraň s ještě vyšší prioritou (než předchozí tři). Je to zbraň ideologická. Je třeba zformovat takovou ideologickou jednotu, která by umožnila uplatňovat koloniální řízení

ze strany nadnárodního řízení vůči danému státu. V Rusku to bylo legalizováno formou té proslulé výzvy pro Varjagy:

„Máme bohatý a hojností oplývající stát, je tu hodně měst, ale není tu pořádek. Přijďte a vládněte mu.“

To právě z tohoto důvodu všechna naše „elita“ sní o tom, že se stane otroky Západu.

Lidé po tom netouží, ti chtějí suverénní stát, subjektní stát. Zatímco „elita“ sní o tom, že tu

všechno budou ovládat Američané. Centrální banka to má přímo ve svém základním scénáři, že všechno v Rusku musí ovládat cizinci. A z obyvatel Ruska, ze 150 miliónů má zbýt 15 miliónů.

To je jejich základní scénář, na který se orientují, když vedou svou politiku vůči Rusku!

Aby Západ dostal Rusko i s jeho zdroji. Jenže ani ideologie nevznikají jen tak z ničeho.

Ty se odvíjejí od historických událostí, které jsou vysvětlením, proč to má být právě tak.

Do letopisu zapsali: „Máme bohatou a hojností oplývající zemi, přijďte a vládněte nám!“

A pak se na to odvolávají. Ale jsou tu přece i jiné historické události. Na základě toho všeho je možné dějiny státu podávat rozdílným způsobem, jak to vždy využívá nadnárodní řízení, když rozkládá různé státy. Oni z reálných fakt poskládají dějiny daného státu, tak jak se jim to hodí, a to potom dovede ten stát ke krachu. Ale tato druhá historická priorita má také nějaký základ pro formování určité chronologie. A to už jsme u nejvyšší metodologické priority. To právě na jejím základě se určuje, jak bude probíhat řízení společnosti. A opět z nás dělají blbce

s geniální jednoduchostí. Rozdělí nám lež na lež číslo jedna a lež číslo dva a pravdu jimi zakryjí. Potom nás honí mezi tou lží jedna a lží dva.

Říkají nám: „Co je správné? Kapitalismus nebo socialismus? Má pravdu věda nebo náboženství?“

A to je ta lež jedna a lež dva, zatímco pravda je zcela jinde. A jak se určuje, co je pravda?

Je tu nauka, které se říká filosofie. A podle toho, jak jsou definovány základní pojmy filosofie, si vykládáte procesy ve světě. Co nám teď neustále tvrdí?

Že máme čtyři základní kategorie. Je to matérie, energie, prostor a čas.

Matérie bezesporu tou objektivní kategorií je. Prostor a čas, to je poměr vlnových procesů.

A energie je přechodná forma matérie. Vysvětlovat si v těchto kategoriích svět správně není možné. Ale zato můžete lidi vodit za nos, díky různým fintám. A v Koncepci sociální bezpečnosti, jsou vyloženy ty správné, objektivní filosofické kategorie, kterými jsou: matérie, informace a míra. Obrazně řečeno, každý předmět je plně popsán informacemi. Matérie je objektivní. Předmět je plně popsán informačně. Ale člověk může ty informace o daném předmětu získat jen v míře své schopnosti poznávat svět. Podrobněji je tohle všechno popsáno v pracích vnitřního prediktoru SSSR a jmenovitě v práci Válka, Stát a Bolševismus.

(Nebo v Základech sociologie – 6 dílů v překladu)

Proč jsem mluvil o těch šesti prioritách? Bylo to letem světem, velice v krátkosti.

Ale ta věc se má tak, že hybridní válka není žádná nová vymyšlenost, je to něco, co existovalo vždy, celé lidské dějiny. Je to válka s použitím všech šesti priorit zobecněných prostředků řízení/zbraní. Vždy, za všech časů, nerozhodovalo o vítězství, jen to, jak armády bojovaly na bojišti, ale také to, jak byla armáda zásobena energetickými a přírodními zdroji. Vždy byly prováděny diverze. Trávili studny, zdroje vody. To je pátá priorita zobecněných prostředků řízení. Spalovali pole a louky. Vzpomínáte? Jak to bylo?

Jejich pole za zuřivý nájezd odsoudil mečem a požárem… (A. S. Puškin Píseň o věšteckém Olegovi).

Jejich vsi a pole za zuřivý nájezd odsoudil mečem a požárem. Když se spalují obce, ničí infrastruktura, když se ničí možnost vyrábět zbraně a dodávat vše potřebné armádě, to je čtvrtá priorita.

Když přijdou a řeknou: „Podívejte se, přišel bílý pán a vy se mu musíte podřídit.“

Formuje se příslušná ideologie. Takto byla vybudována všechna koloniální impéria, ať už v Latinské Americe nebo Africe, i jinde. To vše se přece opírá o dějiny. Když si vezmeme kolonizaci Jižní Ameriky…

Je takový film Apokalypsa. A tam je ta legenda, proč bílé kolonizátory nevnímali jako ohrožení pro svůj život. Protože na ně čekali jako na vyslance bohů. Takto to bylo uvedeno v jejich dějinách, že kdysi takoví poslové bohů přišli a mají se vrátit. A proč si to potom nedokázali přebrat? Protože jim to jejich filosofie neumožnila. Vzdělání. Když se na to podíváme, tak každá válka, v každé době lidských dějin vždy probíhala na všech šesti prioritách. Ale ten termín hybridní válka vznikl zcela nedávno. A proč vznikl? Kvůli Zákonu času.

Ten popisuje zákonitosti oběhu informací na genetické a sociální úrovni v lidské společnosti.

A nyní nastala doba, kdy se prudce urychlil oběh informací v lidské společnosti. Lidstvo se přímo dusí pod přívalem informací, které se valí na člověka každý den. Dnes člověk denně

dostává tolik informací, kolik se jich k němu dostalo na začátku 20. století v průběhu celého života. A v těchto podmínkách ty války, které byly vedeny na prioritách výše šesté, začaly být najednou všem viditelné. Najednou všichni uviděli, že ve vztahu k tomu či onomu státu je vedena drogová válka, že je veden boj s drogovými kartely, že jsou tam dováženy drogy.

Finsko na sobě najednou pocítilo „dobrou ruku“ svého „spojence“, Spojených států, když se ukázalo, že ty drogy tam dováží tento jejich „spojenec“, USA. Zatímco Finsko jako nepřítele vidí Rusko, narkotizují ho jeho „spojenci“, Spojené státy. Najednou všichni uviděli, že existují obchodní války, a že obchodními metodami je bez použití armády možné dosáhnout stejných cílů, zmocnit se zdrojů státu, aniž byste museli přijít o svou armádu. A když se takto toho státu zmocníte, nebudou vás navíc lidé vnímat jako zotročitele, ale jako někoho, kdo to s nimi myslí dobře.

To jsou kulturní války, kdy je obyvatelstvo přeformátováno.

Absolutně všechny ty oranžové revoluce byly založeny přesně na této třetí prioritě. Vzpomínáte, jak z Afghánistánu utíkali Američané? Jak se místní lidé chytali podvozků letadel? Jak si sedali na křídla, protože si mysleli, že to bude jak v tom filmu, kde…

Operace Nemyslitelné…Oj, jak se to jmenovalo?

Mission: Impossible.

Kde se chytil reaktivního letadla, letěl nad oceánem a nic mu nebylo. Oni si také mysleli, že se jako on chytí letadla a poletí. Neměli dost znalostí. A proč odlétali? Protože byli přesvědčeni,

že jim ti kolonizátoři přinesli dobro. A ti, kteří se pokoušeli obnovit kulturní tradici svého národa…

Do jaké míry, to už je otázka. Ty vnímali jako nepřijatelné zlo, a proto se snažili utéci.

Ale ten příchod bílých kolonizátorů, to odůvodnění, že přinášejí dobro, se opírá o dějiny,

o budování koloniálních impérií. A není vůbec důležité, že Indie toho vyráběla víc než

celá Evropa dohromady, než tam přišla Velká Británie. Indické HDP bylo vyšší než celé Evropy dohromady. Přišla tam Velká Británie a místo státu hojnosti se stala státem rozkladu a hladu. Vždyť celé je to o tom, jak ty dějiny lidem podáte!

Ukážete jim, že jim přinášíte technické novinky, že jste je vytáhli ze středověku a tak dále.

Tohle všechno můžete udělat na první prioritě. Takže ještě jednou, hybridní válka je válkou,

ve které je používáno všech šest priorit. A jen díky tomu, že nyní oběh těch informací ve společnosti daleko převyšuje oběh informací v předešlých dobách, začalo být možné plnohodnotné a rozsáhlé použití těchto priorit jako zbraní při potlačování jiných států.

Mezinárodní sankce – čtvrtá priorita.

Vzpomeňte si na boj s ruským jazykem, se vším ruským, který se rozhořel v roce 2022 v Evropě a USA. To je třetí priorita, druhá a první.

Boj s ruskou kulturou, s ruským světem je bojem na všech šesti prioritách. A v první řadě na třech nejvyšších prioritách. A na třech nižších prioritách: horká válka, ekonomika a zbraně genocidy, biologické…

Není to jen koronavirus, ale také obchod s drogami, ve kterém utápí Rusko. Žádné jiné výklady nejsou životaschopné. Například, že hybridní válka je, když svého protivníka donutíte žít tak, aby porušoval objektivní zákonitosti. Kde, kdy v jedné jediné válce tohle bylo použito?

Jediná válka vedená podle tohoto pravidla, kdy nutí žít tak, aby byly porušovány objektivní zákonitosti, je globalizace na západní způsob, kdy se protiví Bohu. Je to boj s Bohem.

A buď bude lidstvo žít v rámci Božího záměru, nebo zahyne díky tomu, že se mu protiví, čímž porušuje ty objektivní zákonitosti. Jen na této úrovni.

Dokonce i na úrovni informační studené války, ve které byl rozložen Sovětský svaz, a Rusko se dostalo do koloniální závislosti, což se okamžitě, ihned projevilo změnou vlajky!!!

Suverénní, odvěkou ruskou rudou vlajku, vlajku SSSR nahradili a nad státem vyvěsili vlajku darovanou Hitlerem. A mluvili tak o tom všichni ti poslanci Nejvyššího sovětu, přímo slintali štěstím:

„To Hitler nám daroval tuto vlajku! A když ji vyvěsíme nad naším státem, tak nás Západ přijme s otevřenou náručí, protože mu ukážeme, že jsme jeho lidé. Hitler byl v pořádku, ten přece likvidoval cizí národ, zatímco Stalin byl zlý, ten likvidoval vlastní národ.“

To je třetí priorita! To je ideologie.

Zaváděli tak zcela jinou ideologii, zavedli ji a výsledkem byla absolutní koloniální závislost.

Za úvah o tom, že kdyby ten hloupý národ nevyhrál nad moudrým národem…

Čistá smerďakovština (F.M. Dostojevskij – Bratři Karamazovi).

„Tak bychom dnes popíjeli bavorské pivo a jezdili na mercedesech.“

A na základě toho vlastníma rukama začali ničit své dějiny. Jen si vzpomeňte, jak se pozvedla všechna ta pakáž, ti vlasovci s jediným cílem, aby přejmenovali Leningrad na Sankt Petěrburg.

V dějinách lidstva města nejednou měnila své názvy. Ale v dějinách se vždy takto mění názvy v případě, že se nimi pojí nejsymboličtější události. Město od svého vzniku často měnilo název. Ze Sankt Petěrburgu bylo v roce 1914 přejmenováno na Petrohrad. To je normální.

A to, že město v nějaké své podobě za své existence…

Když se s ním pojí nějaká vyšší historická událost, tak ji zaznamenají na celé zbylé dějiny v názvu toho města. Sankt Petěrburg, Petrohrad nic, co by bylo tak hrdinského jako blokáda Leningradu, nezažil. Leningrad, to bylo zosobnění síly a vůle ruského národa, sovětského národa. To byla ta vítězná síla, která nutila protivníka chvět se strachy. Nyní se Kellogg, zvláštní vyslanec amerického prezidenta, obrátil ke všem a řekl, že dříve než začnou plánovat válku proti Rusku, by si měli přečíst knihu Alexandra Wertha – Rusko ve válce 1941-1945.

„Potom pochopíte sílu ducha ruského národa a nikdy si s ním nic nezačnete.“

Jedna jediná připomínka Leningradu nutila připomenout si tu sílu ducha ruského národa a nepřátele vystříhat se útoku na Rusko. A ta skutečnost, že byl Leningrad přejmenován

na Sankt Petěrburg, znamenala jen jedno:

„Nyní je možné plánovat válku proti Rusku a ruskému národu a také ji realizovat! Protože „elita“ ten stát a národ zradí, neboť touží stát se otroky.“

A právě proto vyvěsili koloniální vlajku nad státem. Aby zničili ducha ruského národa, aby se protivník nebál útočit, přejmenovali město Leningrad na Sankt Petěrburg.

„Jak pěkný západní název. Podívejte, jak se nám plazí u nohou…“

O Stalingradu nemluvím, o to se postarali trockisté. Já mluvím o současném stavu. Dokud tu byl SSSR, dokud nad Kremlem vlála rudá vlajka, všichni si státu vážili. A my to tu ještě mohli dát do pořádku. Ale ta výměna vlajky a přejmenování Leningradu na Sankt Petěrburg byly obrovskou podlostí vůči lidem.

Bylo dáno najevo: „Tento stát a tento národ můžete zlikvidovat! Oni se sami vzdali svých dějin.

Nechtějí být suverénním státem.“

Na začátku devadesátých let v Pobaltí, když ho připravovali na vstup do NATO, tak tam probíhala vojenská cvičení, kde měli brát Rusy do zajetí a vyobrazovali je jako přihlouplé pitomce. To video můžete najít na internetu, někde tam je. Dost často je možné ho vidět i v televizi. Tehdy to vypadalo jako nějaký bláznivý exces. Ale vyrostla další pokolení, tedy přesněji jedno pokolení, a už to není žádný bláznivý exces. Teď už nikdo Rusko nevnímá

jako subjektní, suverénní stát.

Dokonce si teď myslí: „Jak to, že si Rusko dovolilo se bouřit?! Je nutné ho za to potrestat!“

A co se stalo tento týden? Macron vystoupil se silnou řečí:

„My Rusko potrestáme, my ho přivedeme k rozumu. Máme jaderné zbraně. Můžeme to vše udělat!“

Vystoupil Tusk v Polsku: „Evropa je silnější než Rusko. My mu ukážeme, zač je toho loket! My mu zkrouhneme hřebínek na té Ukrajině.“

Přesvědčili sami sebe o tom, že jsou silnější než Rusko, že je slabé a sní o tom, znovu se jako otrok podřídit Západu. Mluvili o tom na summitu Evropské unie, který organizovala tento týden Ursula von der Leyenová. Přímo prohlašovali, že na Rusko stačí jen pořádně zatlačit a ono se vzdá. A tady je to nejzajímavější. Všichni se podřekli v jednom. Když plánují vojenské akce proti Rusku, tak Macron, stejně jako všichni ostatní, přímo prohlašují, že si Rusko nikdy nedovolí, při vší své síle, způsobit západním státům sebemenší škodu. A odvolávají se na zkušenosti ze tří let speciální vojenské operace, kdy všechna rossionská „elita“ lízala zadek svému západnímu páníčkovi a dělala všechno možné pro to, aby svůj stát poškodila a zlikvidovala ruský národ. Podívejte se na to, co dělá Nabiullinova. Na Západě přece vidí, komu všechna ta „elita“ slouží! Že mohou sami porušovat, nač si vzpomenou, a Rusko jim nikdy neodpoví. Rusko nedělá nic, aby Západu dalo za vyučenou. A proč vůbec Západ trpí nějaké škody? Protože má Rusko tu drzost, aby bojovalo proti Ukrajině:

„Tam ale Rusové zabíjejí Rusy, to je v pořádku. Ale až budou vědět, že někde stojí francouzský voják, tak si nikdy nedovolí zaútočit. Pokud si na něj dovolí zaútočit, odpovíme jaderným útokem proti Rusku.“

Moderátorka spráskla ruce: „Vždyť Rusové těch jaderných zbraní mají více?!“

„Oni si nedovolí je použít!“

Francouzský generál zcela vážně prohlašuje: „Rusové si nikdy nedovolí proti nám použít jaderné zbraně.“

O tom je jasně přesvědčila…

Správně říká: „Jen se podívejte, jak jedná všechna ta „elita“ v Rusku. Ti přece jen koukají, čím by se nám zavděčili. Chtějí být otroky Západu.“

A Evropa, která se bála dodávat zbraně, tedy dokonce i ochranné helmy a spacáky, na začátku speciální vojenské operace, teď beze strachu dodává jakékoliv zbraně! U nás v televizi prohlašovali, že když dodají stíhačky F-16, tak je zničíme na jakýchkoliv letištích.

A co? Zničili?

„Dodají stíhačky Mirage? Tak je zničíme na jakýchkoliv letištích!“

A zničili? Ne! A proč? To je přece tam, v hloubce území, a tam generální štáb nikdy neútočí.

Přece nebude ničit infrastrukturu, logistiku týlu Ukrajiny, té ozbrojené sebranky. To přece nemůže, vždyť by to vedlo k jejich porážce. Nebudou moci válčit proti Rusku, nebudou moci zabíjet ruské civilisty, nebudou zabíjet ruské vojáky. A proto vše, co je dodáno, musí dojít na frontovou linii, tam už to životy ruských vojáků může být likvidováno. Ale dokonce i v tomto režimu všichni nepřátelé prohrávají. Nic se jim nedaří a potřebují oddychový čas, už toho spotřebovali příliš mnoho.

A k čemu slouží ta pompézní prohlášení: „Zítra Rusko porazíme…“

K tomu, aby se domohli toho oddechového času. Aby měla ruská podpindosnická „elita“ záminku opět zradit zájmy státu, aby začala jednat, podepsala kapitulaci, rozdělila Ukrajinu a zachovala banderovskou líheň, kterou by opět zásobili zbraněmi. Ano, oni nemohou rychle nastartovat svůj průmyslový potenciál a zvýšit výrobu. Potřebují k tomu energetické

zdroje. A odkud? Z Ruska!

A to jim je po příměří dodá, aby na nás mohli do roku 2029-2030 podle svého plánu opět zaútočit. Rusko jim vše dodá, aby ty zbraně mohli vyrobit. Když takto rozvažují, tak to u normálního člověka, který není zasvěcen do procesů řízení složitých sociálních supersystémů, státního a nadnárodního, vyvolává otázku:

„Jsou snad blbí? Vždyť o tom přímo mluví. Cožpak si myslí, že si to nemůžeme přečíst, že to neuslyšíme? Jak mají v plánu se na nás připravit pomocí našich zdrojů a potom na nás zaútočit?!“

Ne, nejsou blbí, oni prostě vědí, že cíle likvidace ruského národa a Ruska jako státu se u rossionské „elity“ shodují s těmi západními, a že rossionská „elita“ dělá všechno možné i nemožné, že se může přetrhnout, aby ruský národ sama zlikvidovala. Ovšem ta Kelloggova poznámka, že by si měli přečíst knihu Alexandra Wertha – Rusko ve válce 1941-1945,

nebyla úplná. Werth napsal ještě jednu knihu, která s tímto přímo souvisí a nazývá se Francie 1940-1955. Když si ty dvě knihy dáte dohromady, umožní vám to porozumět mentalitě Ruska a Západu a okamžitě přijít k závěru, že bojovat proti Rusku, ať už je zrada „elit“ jak chce veliká, není možné. Ruské „elity“ vždy Rusko zrazovaly. Ať už šlo o Vlasteneckou válku 1812.

„Jak je možné, že se ti francouzsky mluvící dvořané dopouštějí zrady?“

Jen si vzpomeňte na všechny ty peripetie okolo jmenování vrchním velitelem Kutuzova

a jeho neustálé půtky s Bennigsenem. Jak mu Bennigsen zavařil v průběhu Bitvy u Borodina. A na mnohé, mnohé další. Opět odkazuji na naši práci Válka, Stát a Bolševismus. „Elita“ zradila i za 1. světové války. A kdo provedl státní převrat v únoru 1917, kdo rozpoutal občanskou válku už v létě roku 1917? Zase „elita“!

Kdo válčil za zájmy interventů? Aby Rusko bylo rozčleněno a proměnilo se v kolonie?

Opět ta samá „elita“! Potom přišla rudá „elita“ (v uvozovkách) a ukázalo se, že v Rudé armádě bylo vojensko-fašistické spiknutí. Absolutní zrada. A opět chtěli rozčlenit stát, přenechat kus území. Pomohlo to? Ani jednou to nepomohlo. A na základě té knihy od Wertha, která je skutečně obsažná a všem doporučuji si ji přečíst, Rusko ve válce 1941-1945, učinil Kellogg správný závěr. Nedávno jsem poskytoval rozhovor Ajnisi Petkusovi v jeho studiu Perspektiva,kde jsme mluvili o globální „elitě“ a jak se personifikovaně teď projevuje v Trumpově týmu.

Tak například Kellogg.

To už je úroveň pro rozhovor, ten člověk chápe konceptuální podstatu Ruska. Zda na to přišel sám, nebo mu to napověděli jeho odborníci, není důležité. To hlavní je, že ukázal, že Rusko je subjektní. Stát Rusko spočívá v lidech a ne v „elitě“. „Elita“ může stát zrazovat, jak chce,

přesto Rusko neporazí.

Vítězství nad Ruskem může mít jen jedinou podobu, jakou popsal Vladimir Vladimirovič Putin:

„Nebude-li ve světě Rusko, tak k čemu nám takový svět bude?“

Rusko nehodlá chcípat v zájmu ničí slávy! Ať už se o to všechna ta rossionská „elita“ snaží, jak chce. Takoví jako Nabiullinova, Děripaska, Siluanov a další ti zmetci. Nic z toho nebude. Kellogg to pochopil a doporučuje si toho Wertha přečíst. A pokud si přečtete ještě i tu jeho druhou práci o Francii, tak z toho vyrozumíte, proč Západ od začátku neměl žádnou šanci vyhrát nad Ruskem. Jen si vzpomeňte na tu Francii. I na tu 1. světovou válku, kdy se zázrakem ocitla mezi vítězi, i na tu 2. světovou válku, kdy byla za 40 dnů okupována a jen na základě vůle někoho jiného byla zařazena mezi vítěze a stala se zakladatelem OSN.

Ale nyní, jak řekl Macron, prý ta nejsilnější armáda, bere zbaběle nohy na ramena z Afriky.

A jak to, že si troufnou válčit v Rusku? Protože v Rusku se nikdo neosmělí na ně střílet.

V Africe už si na to troufli a Rusko, které vždy bylo subjektní a vždy bojovalo za svou suverenitu, si prý netroufne. Možná bychom jim měli připomenout, jak končily příchody všech těch cizích vojsk?

Ale o tom to právě je, že doufají, že rossionská „elita“ zradí. A zde je velice vypovídající situace, že velmi mnozí své naděje vkládají do Trumpa. „Trump je náš…“ „Trump není náš…“ Trump tam byl globální „elitou“ dosazen kvůli tomu, aby ukočíroval tu situaci okolo přeformátování USA, aby se konečně proměnily v obyčejný stát. USA se nikdy nezformovaly

ve skutečný stát. A velmi mnoho lidí z globální „elity“ se nyní projevilo ve státních funkcích v Trumpově týmu. A zbyla tu ještě jedna zajímavá otázka. Projevil se ještě jeden člověk z globální „elity“, kterého si ale nepovšimli.

A to je ten člověk, který zůstal „hlídat hospodářství“, když měl Trump své vystoupení v Kongresu, kde s ním bylo všechno vyšší vedení, ponechali tam ministra, který měl v případě

kataklyzmatu stanout v čele celé země, celého státu. A tuto odpovědnost, ať už by byla pravděpodobnost nějakého kataklyzmatu sebeméně malá, svěřují jen takovému člověku, který je součástí globální „elity“. Ale je bezejmenný, málokdo jeho jméno vůbec zná. Takže v tom Trumpově týmu má silné zastoupení globální „elita“, a jak ukazuje Kelloggovo vystoupení, ti se vyznají v otázkách státního a nadnárodního řízení mnohonásobně více, než celé zbylé vedení států světa. To znamená, že je možné s nimi vést dialog. A co je na tom zajímavé, ti vůbec nemají zájem o další existenci rossionské podpindosnické „elity“.

Pro ně jsou to jejich nepřátelé. Protože tyto podpindosnické „elity“ nechápou, že v případě realizace plánů amerických státních „elit“ civilizace na planetě Zemi zmizí. Všichni takoví jako Nabiullinova to nechápou, pro ty je nejdůležitější moci lízat pánův zadek. Nabiullinova pokaždé ve Státní dumě vykládá, jak nenávidí Rusko a ruský národ, a oni jí tam ještě tleskají.

To je ukazatel toho, kolik tu je té podpindosnické „elity“. Ale Trump má velkou potíž.

Zcela nedávno všechny rozčílilo to, že Trump začal osekávat možnosti Ukrajině pro vedení bojových akcí. Jak vypadá moderní válka? Moderní válka je jako otevřená kniha, je to hra v šachy. Díky různým výzvědným možnostem, z vesmíru a letadel, je zcela znám stav protivníkových vojsk, jejich rozmístění je známo v podrobnostech. A jen vojevůdcovo vojenské umění umožňuje vyřešit úkol útoku i za těchto podmínek. A právě kvůli tomu, že západní nauka je jalová a vždy válčí tím způsobem, že jí nezáleží na počtech mrtvých, jinak to západní nauka neumí…

To jen Rusové vždy válčí ne počtem, ale svým umem. Rusové nikdy neměli proti nikomu početní převahu. Ani jedna válka taková nebyla, vždy to řešili jen svým umem. A s čím přišla ta západní nauka?

Přišla s článkem bývalého vrchního velitele Zalužného, že dokud nebude vymyšlena nová zbraň v tom smyslu, jako když Číňané vymysleli střelný prach, tak už bude každá válka jen poziční.

Už jen to, že se ten článek objevil, bylo dokladem, potvrzením toho, že USA vedou zástupnou válku proti Rusku. Zástupná válka je válka, kterou vede jeden stát proti druhému na území třetího státu s minimální nebo dokonce žádnou účastí svých ozbrojených sil. A když Rubio řekl, že proti Rusku je vedena zástupná válka, tak mluvil pravdu. Bez podpory USA tato válka

v podstatě nebyla možná. Ukrajina nemá takové možnosti, aby mohla hlídat celé uskupení ruských vojsk na té úrovni, na jaké to umožňuje letecká a vesmírná rozvědka. A to znamená, že by jim pohyby našich vojsk absolutně nemohly být známy.

Vedli by válku podle technologií 2. světové války a my bychom vedli válku s technologiemi 21. století. Tak, jak probíhá nyní. Ale naši vojevůdci předvádějí svou genialitu, když i za těchto podmínek, dokážou útočit. A útočí tak, že to jde zcela mimo chápání západních velitelů, vojenských velitelů. Oni si musí tyto zkušenosti teprve nastudovat, a to chce čas. Musí trochu zapracovat své vojáky v bojových podmínkách. A to znamená, že Ukrajina musí válčit do posledního Ukrajince. To fakticky zaznělo jak v Macronově řeči, tak i ve vystoupeních na summitu Evropské unie. Ukrajina jim má poskytnout ty bojové zkušenosti, které potřebují západní státy, aby dohnaly Rusko v umění válčit. Aby věděly, jak na to, aby nás jejich vojenská nauka alespoň dohnala. Jenže ten, který dohání, bude vždy pozadu. Rusko je tvůrce, který tvoří.

A i když někdy bylo Rusko technologicky pozadu, a to výslovně kvůli zradě „elit“…

Jen si vzpomeňte na to období zmatků v 17. století. Jakmile Rusko získalo nějaké znalosti, tak okamžitě předehnalo své učitele. A to platí i pro to, jak jsme spolupracovali s Reichswehrem.

Ne s Wehrmachtem, ale Reichswehrem, s Výmarskou republikou při výrobě tanků, letadel a dělostřelectva. Všechno jsme to nakonec měli lepší. Ano, nedokázali jsme za tak krátkou dobu překonat technologické zaostávání ve výrobě, a proto jsme byli nuceni díky projektování letadel kompenzovat nedostatky karburátorového motoru. Zatímco Němci už létali se vstřikovacím motorem. Toho bylo samozřejmě více. Ale za nejlepší tank 2. světové války je považován střední tank T-34, žádný jiný. A takto to bylo se vším, i se zbraněmi. My jsme v době SSSR překonali technologické zaostávání a teď máme nejlepší letadla, nejlepší tanky, nejlepší dělostřelectvo. Vše máme lepší. Máme zbraně založené na nových fyzikálních principech jako například Orješnik.

Oni nic podobného nemají. A nedokážou nás dohnat.

Oni počítají s tím, že Rusko maximálně vyčerpají válkou na Ukrajině, mezitím podpindosnická rossionská „elita“ rozvrátí ekonomiku a vytvoří uvnitř Ruska sociální napětí. Znovu přijde únorová revoluce a Rusko budou moci rozdělit na koloniální pseudostátečky bez suverenity.

Tedy že Rusko vezmou bez boje, a ty nové znalosti, které získají cestou, se budou hodit i v menších bojových akcích. Není to jako bojovat v Africe, kde vůbec nejsou moderní zbraně, tady musí válčit. A to, co se Západ za tu dobu do roku 2030 naučí, jim vystačí. Takové mají plány.

A Kellogg jim řekl:

„Pánové, to vám nevyjde. My se z té zástupné války stahujeme. Už tak jsme v té zástupné válce, ve válce cizíma rukama, rukama Ukrajiny, měli takové výdaje, že nám hrozí, že nedokážeme přeformátovat USA. A je pro nás jednodušší zbavit se Ukrajiny…

A to tím spíše, že se s Ukrajinou a s výdaji na ni zbavíme i Trumpových protivníků. Je to pro nás maximálně výhodné.“

My se nepotřebujeme s Trumpem dohodnout na ničem, kromě jediné věci, že se stáhne a předá řízení určitých objektů z nadnárodní úrovně nám. My mu nemusíme dělat vůbec žádné ústupky. Uděláme mu službu už jen tím, že mu dovolíme vyskočit z této války, kterou se ze zástupné války pokoušejí převést do přímé války Ruska a USA. Tam se ho snaží zatáhnout. A teď se vracíme k té výměně výzvědných informací.

Jak vykřikovali: „Družice odcházejí, už jim žádné údaje neposkytují. Tyhle informace už jim nepředávají, ani tyto… F-16 jim tak jsou k ničemu.“

A teď u nás v Chersonské oblasti zaútočili raketami HIMARS. Bez vesmírné družice se tyto rakety jednoduše použít nedají. Bez toho je to jen kovový šrot, ta raketa. Ale k útoku došlo.

Co řekl Trump? Trump řekl, že USA prakticky obnovily předávání výzvědných údajů Kyjevu.

Tak proč tak vykřikovali? Proč tak mluvili? A já vás vrátím k tomu, co bylo hned po té hádce Zelenského s Trumpem. Když Trump….

Položili mu otázku: „Jak hodnotíte možnost přerušení vojenské pomoci Ukrajině.“

A on řekl, já hodnotím kde co. A dal pokyn propracovat možnosti přerušení této vojenské pomoci Ukrajině. A tak je propracovali, udeřili, vše šlo dobře, ale nesmíme zapomínat

na odpor americké státní „elity“, které se povedlo zcela dezaktivovat první Trumpovo prezidentské období. Ano, Trump k tomu teď přistoupil z jiné úrovně. Ano, teď tam dosazuje lidi, kteří mají potenciál pomoci, kteří mají za zády nadnárodní řízení globální „elity“.

Ta s využitím různých mechanismů, skrytých mechanismů nadnárodního řízení bude provádět čistku ve svých institutech. Pete Hegset byl dosazen do čela Pentagonu zcela nedávno. Fakticky nic nestačil udělat. Ukazuje to ten útok na Turecký proud, který byl proveden hned po té hádce Zelenského s Trumpem. A jak silný byl odpor v jeho prvním období, ukazuje prohlášení tehdejšího předsedy sboru náčelníků štábů v USA Milleyho, který řekl, že nesplní prezidentův rozkaz a kdyby na to došlo, tak zavolá na čínský generální štáb. Fakticky přiznal vlastizradu.

A když začal s tím útokem, když začal odřezávat tu ukrajinskou ozbrojenou sebranku od informací, od možností útočit, Trump narazil na tento odpor. Už když byl proveden útok na ten Turecký proud, tak už tehdy bylo jasné, že tam mají velké problémy, že tento institut se Trumpovi nepodřizuje, že funguje na jiných úrovních. Takže ty informace stejně budou dál předávány. A aby nevypadal jako úplný idiot, který neřídí nějakou oblast ve státě, byl Trump nucen uznat tuto realitu jako vlastní státní rozhodnutí, že USA fakticky obnovily předávání výzvědných údajů. Kdyby přiznal, že jsou ty údaje předávány navzdory jeho rozkazu, tak by se mu začalo hroutit jeho řízení Spojených států, které sotva začal budovat. Proto byl nucen zacouvat. Já připomenu, že i Vladimir Vladimirovič Putin byl často nucen brát na sebe, podobné podrazy ze strany rossionských podpindosnických „elit“. To je fakticky reálný život každého státního činitele, který je v důsledku svého postavení, v té či oné situaci, nucen čelit odporu a začleňovat do svého řízení různé klanově-korporativní skupiny, „elity“.

To je opět dost podrobně popsáno v naší třídílné práci Válka, Stát a Bolševismus. Takže není důležité to, co Rubio přiznal…

To je samozřejmě důležité, velmi důležité, když podle nich Rusko „neustále lže a lže“, a potom se ukazuje, že lidé ve vysokých postaveních tyto „lži“ potvrzují, že Rusko nelhalo, že je to pravda. Ale daleko důležitější je to, že nadnárodní řízení USA chápe, že s Ruskem je zapotřebí naladit dialog, že je zapotřebí budovat vzájemnou součinnost a vzdát se války. Tři roky války ukázaly, že všechna podpindosnická „elita“ v Rusku si neporadila s úkolem rozvrátit Rusko,

aby mohly být jeho úlomky proměněny v surovinový přívěšek Západu. To znamená, že se teď Rusko začne stavět na nohy a my to už vidíme. Vždyť Rusko už se fakticky zcela rozdělilo podle vlajky.

Na frontě válčí pod ruskou, odvěkou ruskou rudou vlajkou, vlajkou SSSR!

A v Moskvě a Petrohradu Rusko zaprodávají, zrazují ho pod vlasovskou bílo-modro-červenou trikolórou, která NEMÁ na vojenské přehlídce k Vítězství CO DĚLAT! Ani jako státní vlajka tam NEMÁ CO DĚLAT!

Protože dějinami této vlajky, která do roku 1991 nikdy nebyla státní, je to, že pod ní válčili vlasovci, kteří hájili zájmy Třetí říše a chtěli zlikvidovat Rusko jako stát, chtěli zlikvidovat ruský národ. Takové rozdělení už se tu rýsuje. A tam, na globální úrovni, již pochopili, kam se Rusko posouvá, že kráčí k obnově své suverenity, že jednou a už se to blíží, někdy v blízké budoucnosti, nad Ruskem opět zavlaje odvěká ruská, absolutně suverénní rudá vlajka, vlajka SSSR!

Někdo říká: „Mohli bychom použít vlajku s ikonami…“

Nemohli!

Současná hierarchie světa, současný vlajkový systém je založen na určitém systému symbolů,

které se tak či onak variabilně na vlajkách používají a dělají z nich státní vlajky. Všechno ostatní, co byste na vlajku chtěli umístit…

Víte, u nás si v zábavných pořadech často hrají na nějaké důstojníky, nosí výložky a tak dále, nu šašci. A kdybychom vyvěsili takovou šaškovskou vlajku, tak by to znamenalo, že nejsme subjektní, že stát není suverénní, že je to jen území, kterého se může zmocnit kdokoliv, kdo po tom zatouží. Vždyť když jdete ven, tak si neobléknete to, co vám padne pod ruku. Držíte se určité etikety, etiky v oblékání i chování. To samé platí i pro státy a v první řadě pro vlajky.

Voják nenosí žádné zbytečné rozlišovací znaky na své uniformě. Každý druh vojsk, typ vojsk, má konkrétní uniformu, výložky, rozlišovací znaky, nášivky, kokardy.

To vše je vyjádřením toho, že náleží k nějakému druhu, typu vojsk, označuje jeho postavení a konkrétní funkční povinnosti u tohoto druhu vojsk. To samé platí i pro státy, jen je to vyjádřeno prostřednictvím vlajek. Chceme-li být suverénním státem, znamená to, že se musíme orientovat na obnovu naší ruské rudé vlajky jako státní. Musíme se zbavit toho cejchu, obrazu naší koloniální závislosti, což se snaží udržet všechna ta rossionská „elita“, která k tomu používá všechny své síly a jedná absolutně podle. Když se podíváte na televizi, to je absolutní podlost, ta propaganda bílo-modro-červené trikolóry, je to lež, stále tam jen lžou!

Koho to zajímá, ať si přečte naši knihu Státní symboly a státní suverenita. To je v krátkosti, velice v krátkosti k tomu, co je to válka, a jak se nyní bude z praktického hlediska projevovat to prohlášení Marka Rubia. Nicméně už pracujeme půl druhé hodiny.

To byly tedy pro dnešek všechny otázky.

Nu což, tak už mi nezbývá než se s vámi rozloučit a připomenout vám, že mnohé věci jsou nám nepochopitelné, jenže ne proto, že by náš rozum byl tak slabý, ale proto, že si jejich podstatu nedokážeme dát dohromady s tím, co už známe.

Zatímco dříve, aby se člověk stal aktivním členem společnosti, stačilo mu naučit se číst, psát a počítat, tak nyní musí vědět, jak se řídí složité sociální supersystémy, státy. Když jdete po ulici, tak můžete bez znalostí pravidel silničního provozu skončit pod autem nebo se vám může stát jiná nehoda, jiná katastrofa. Ale když ta dopravní pravidla znáte, tak se tomu velmi snadno vyhnete. Když víte, jak jsou řízeny státy, tak vždy budete řídit svůj vlastní život tak, aby byl co nejméně krizový kvůli tomu řízení, jaké se uplatňuje ve státě. Budete budováním vlastního života působit na celkové procesy ve státě takovým způsobem, aby lépe odpovídaly tomu, jaký si přejete mít svět, prosperitu a budoucnost. Jen silný stát může zajistit mírovou a spokojenou budoucnost pro nás všechny i naše děti. Ale největší problém současné společnosti spočívá v tom, že lidé nevědí, jak jsou řízeny složité sociální supersystémy. Takové znalosti najdete jen v jednom zdroji, v pracích vnitřního prediktoru SSSR.

A pro stávající okamžik, tuto aktuální situaci jsme předem připravili třídílnou práci Válka, Stát a Bolševismus. V této práci jsou vyloženy principy toho, jak je stát organizován, co je to stát, co je to impérium, co je to stát konstruktér, co je to projektově zkonstruovaný stát, co je to stát historický. O tom je první díl Stát.

Druhý díl Válka je o způsobech vedení válek, o tom, jak je dosahováno cílů, když se chcete zmocnit cizích přírodních, energetických a lidských zdrojů neválečnými metodami. Jak jsou vedeny obchodní a studené války. Jak se mohlo stát, že se naše „neporazitelná, legendární milovaná Rudá armáda, která zakusila radost z vítězství v bojích, najednou zhroutila úplně bez boje. A zhroutila se v důsledku zrady. Druhý díl se tematicky nejvíce věnuje tomu, jak Západ připravoval válku proti Rusku, jak se připravovala 1. světová válka po Vlastenecké válce v roce 1812. Dnes svět prožívá velice závažné krvavé kataklyzma a Rusko se koupe v krvi.

A proto je třetí díl Bolševismus věnován tomu, jak se z tohoto krvavého víru dostat ven.

Východisko Rusko vždy našlo v historickém unikátním kulturním jevu ruského národa, v ruském bolševismu. Ruský bolševismus zachránil Rusko v období zmatků (smutě) 17. století, zachránil Rusko v období zmatků na začátku 20. století a je to opět ruský bolševismus, který zachraňuje Rusko dnes, v období zmatků začátku 21. století. To právě proto všichni nepřátelé Ruska od Hitlera až po ruské podpindosníky, ať už se nazývají jakkoliv, tak nenávidí ruský bolševismus a tak milují fašismus.

Ale ideolog ruského fašismu Iljin řekl:

„Ruský národ je historicky bolševikem, proto se nám nepodaří v Rusku zavést fašismus, dokud nezměníme kulturu ruského národa.“

To právě proto jsou v kulturním prostředí vedeny takové války. Přeformátovávají kulturu národa, aby tu mohli zavést fašismus, aby proměnili Rusko v surovinový přívěšek Západu.

A podpindosníci, „rossionská“ elita dokonce v Rusku otevřela centrum propagandy fašismu za státní peníze při státní univerzitě. A nyní je vedena válka proti fašismu, pokračuje Velká vlastenecká válka a na bojištích speciální vojenské operace naši bratři válčí za suverenitu Ruska odrážejíce fašistickou agresi. Zatímco tady fašističtí podpindosníci, uctívači Iljina zapichují naší armádě do zad nůž. Ti sní o tom, aby Rusko bylo kolonizované, aby tu zavedli fašismus, aby vyrvali z kořenů ruskou kulturu, protože jim národ nevyhovuje takový, jaký je. I Iljin s ním byl neustále nespokojen, ten „veliký milovník“ ruského národa. A já opakuji, že pro současné krvavé a složité období, aby mu lidé rozuměli, abychom ho dokázali překonat s co nejnižší mírou krvavosti, jsme připravili tu třídílnou práci Válka, Stát a Bolševismus.

(v češtině výchozí série této práce O světě křivých zrcadel na Zakázaném vzdělání).

Na ni navazuje další práce Státní symboly a státní suverenita (překlad na Zakázaném vzdělání).

Stejně jako podle rozlišovacích znaků uniformy jakéhokoliv vojáka dokážete rozpoznat,

k jakému druhu vojsk patří, jakou má hodnost v ozbrojených silách, tak stejné je to se státní symbolikou a v první řadě je řeč o vlajkách. Můžete hned určit co je to za stát, jaké místo zaujímá ve světové hierarchii států a co si může dovolit. Potom se vám budou zdát mnohé

úvahy politologů směšné. Stačí se podívat na vlajku, abyste odhadli potenciál státu a jeho podřízenost různým procesům. A když…

Já často mluvím o tom, že Írán bude centrem koncentrace řízení euroasijského křídla globálního prediktoru, a přitom všichni vidí, jaké má nyní Írán problémy. Ale to centrum koncentrace řízení tam chtějí vybudovat proto, že Írán má v sobě zbytky imperiální kultury, která tam zbyla po Perské říši. Ale protože úroveň státnosti je slabá, má nyní Írán příslušnou vlajku.

Jakmile nabere potenciál, tak mu tu vlajku změní.

Dále. Naši partneři jako přílohu k třídílné práci Válka, Stát a Bolševismus vydali sborník analytických prací Fleet is being.

Tyto analytické práce se týkají ruské ústavy, centrální banky, WHO a dalších aktuálních problémů a pomohou vám porozumět formátu existence našeho státu v současném světě.

Naši partneři jako doplněk k prvnímu a druhému vydání knihy Válka, Stát a Bolševismus

vydali dodatečný díl s materiály, které obsahuje třetí vydání. To bylo už vydáno a můžete si ho koupit v papírové podobě.

Navíc naši partneři vydávají sérii Knihovna konceptuálních znalostí.

Vydán byl díl O ekonomice, který popisuje, jak má fungovat ekonomika, jak zjistit, co vlastně dělá ten či onen subjekt řízení v oblasti ekonomiky.

Vydán byl díl O imitačně-provokační činnosti.

Dnes je velkým problémem to, že lídři veřejného mínění často nejsou tím, zač se vydávají.

A jak máte rozpoznat, zda ten, na kterého se orientujete, s vámi jedná nebo nejedná poctivě?

Nebo zda se pokouší vás podvést a postrčit někam úplně jinam? Tak proto byl vydán ten sborník O imitačně-provokační činnosti.

Třetí díl je Dostatečně všeobecná teorie řízení, to je páteř Koncepce sociální bezpečnosti.

Další díl je Ejhle, Puškin!, ten je o konceptuálním obsahu Puškinovy tvorby.

Na něj navazuje další díl Není matrice jako matrice.

Ten je o tom, jak je využíváno matriční řízení při řízení složitých sociálních supersystémů.

Také vydali knihu O tom, jak žít lidsky, ta je o skutečné podstatě stalinismu, čím vlastně byl ten stalinismus, nejednalo se o ty mýty, které nám vnucují hromadné sdělovací prostředky.

Je o reálném stalinismu, jak vyjádřeném v jeho činech, tak i o jeho teoretickém dědictví.

Další díl, který naši partneři vydali, je sborník analytických článků z roku 1923 Světový fašismus, který nově vydali. Sám fašismus byl definován a teoreticky vyhodnocen už v roce 1923.

A když dnes začínají teoretizovat ve smyslu:

„Podívejte se, v Itálii byl fašismus, zatímco v Německu národní socialismus, a to jsou dvě různé věci.“

Vůbec ne, v Itálii i Německu šlo o fašismus, jen s národním specifikem. Je snadné se o tom přesvědčit, když si přečtete tuto knihu, která byla napsána ještě před tím, než se v Německu nacisti dostali k moci, jsou to analytické články o světovém fašismu. Už tehdy to vše bylo rozepsáno, a proto naši otcové a dědové velmi dobře chápali s kým válčí, a proto také ta vojska nazývali německo-fašistická a ne národně-socialistická. „Fašistická“, protože šlo o sjednocení všech fašistických sil okolo Německa.

Čtěte tyto a další práce vnitřního prediktoru SSSR.

Buďte konceptuálně mocní, braňte zájmy své i své rodiny a jejich prostřednictvím tak budete bránit i zájmy státu. Takto zajistíte sobě a svým dětem budoucí prosperitu, mírové nebe nad hlavou a štěstí.

Na shledanou!

Do příštích setkání!

Knihy vnitřního prediktoru SSSR v češtině i slovenštině naleznete na

www.leva-net.webnode.cz

Úvod do KSB

https://www.vodaspb.ru

nebo můžete zakoupit v knižní podobě na KSBPRESS.cz

Překlad knih Valerije Viktoroviče Pjakina O světě křivých zrcadel I., II. a III. a IV. i

Státní symboly a státní suverenita si můžete objednat na:

https://zakazanevzdelani.cz

Je k dispozici fórum Koncepce https://kob-forum.eu/

Podílejte se na něm, přispívejte komentáři, příspěvky…

Další zajímavé materiály a dobré komentáře aktuálních událostí můžete najít na Proudu národní hrdosti, telegramový kanál zde: https://t.me/Proudnarodnihrdosti

2019-07-01 – 4. díl: Güner Yasemin Balciová – Arabboy, Jak se žije arabským chlapcům v Německu. Přeložila a namluvila Jitka Zajícová.