25.10.2020 - Martin Marcikán
2020-10-25 Stalo se … Zprávy bez cenzury a politické korektnosti
EKONOMIKA
Německý historik: Pandemie ohlašuje konec éry globalizace!
VÝCHODNÍ EVROPA
Lukašenko: Bielorusko a Rusko sú pripravené spolu reagovať na vonkajšie hrozby
V Bělorusku se znovu protestuje. Dnes vyprší termín „lidového ultimáta“ Tichanovské
Tichanovská: Evropské státy pomůžou Bělorusku miliardami, pokud bude nová vláda
STŘEDNÍ VÝCHOD a SEVERNÍ AFRIKA
Polícia urobila raziu v berlínskej mešite. Erdogan hovorí o „protiislamskom akte“
Al-Jazeera: Turecko varuje Řecko před rozpoutáním války!
Macron by se měl nejdříve nechat vyšetřit na hlavu, vzkazuje do Francie Erdogan
Francie odvolala svého velvyslance z Ankary
„Amerika nechápe, s kým má tu čest.“ Erdogan dal jasně najevo, že se nebojí amerických sankcí kvůli S-400 a Karabachu
ASIE
Jsme připraveni na válku, i když si ji nepřejeme, naznačil Si Ťin-pching Spojeným státům
KONFLIKTY / KONFLIKTNÍ POTENCIÁLY
Dieselelektrická ponorka Volchov byla předána vojenskému námořnictvu
ČESKÁ REPUBLIKA
„Havrlant. Je to Havrlant?“ Moravec dostal tip a tlačil na Prymulu ve studiu, aby potvrdil, co se údajně řešilo na noční schůzce
Nesnesitelné Babišovo páteční dilema
EKONOMIKA
Německý historik: Pandemie ohlašuje konec éry globalizace!
V koronavirové pandemii vidí Andreas Wirsching možný konec éry. „Existuje spousta důkazů, že rok 2020 vstoupí do dějin jako přelom epochy,“ říká vedoucí Ústavu pro soudobé dějiny v Mnichově-Berlíně. „I když to ještě s jistotou nevíme, existují určité náznaky, zvláště pokud jde o globalizaci.“
Wirsching, který je také vedoucím katedry soudobých dějin na univerzitě v Mnichově, je toho názoru, že éra internacionalizace a globalizace, která existovala za posledních 50 let, projde významnými změnami, ne-li vůbec neskončí.
- „Mezinárodní mobilita – důležitý znak globalismu – již téměř šest měsíců téměř zmizela, což je prostě ohromující,“ říká Wirsching. „Mezinárodní rozdělení pracovního toku, které silně tlačilo na globalizaci, se silně prověří. Pandemie odhalila závislost Evropy a Západu na asijském zboží, jako jsou masky nebo léky. Nezůstane to také bez následků.“
- Význam národních států, které se pro některé v éře globalizace již nezdály tak významné, opět vzroste. Podle německého historika byly národní státy a jejich podřízené orgány a instituce jedinými hráči v oblasti politiky a správy, kteří byli schopni jednat v kontextu koronavirové krize a rozhodovat až po uzavření hranic.
- Naopak žádné mezinárodní organizace a sdružení, jako je WHO nebo EU, nebyly schopny přijmout účinná opatření, poznamenává Die Welt. Éra globalizace, s jejím rozsáhlým stíráním hranic a rostoucím volným pohybem financí, zboží a lidí samotných, se výrazně zpomalila.
- Podle Wirschinga lze pandemii koronaviru stěží přirovnat k předchozím bodům zvratu. Během posledních velkých epidemií chřipky v letech 1957 a 1968-1970 byla přijata mnohem méně významná opatření. „V tomto smyslu je pravda, že dnes stojíme před největší výzvou od druhé světové války,“ je si jistý historik. „Nesmíme však zapomínat, že pád zdi a konec komunismu pouhým kliknutím tlačítka změnily životní podmínky milionů lidí v Evropě. Ale to byla politická událost a úplně jiného plánu.“
- Wirsching je přesvědčen, že veřejné mínění je nyní příliš optimistické a neodpovídá skutečnému stavu věcí. Ekonomický dopad pandemie bude hrozný.
- Existuje nebezpečí dlouhodobého kolapsu poptávky a velkého počtu bankrotů a krachů. Historik se také obává „ještě více hořkých politických rozhodnutí, navzdory povrchní jednotě“.
- Wirsching předpovídá, že „bude opět záležet na hranicích a můžeme jen doufat, že svoboda pohybu v Evropě – jeden z největších úspěchů EU – nebude na dlouho narušena.“
- Historik však nevěří, že pandemie radikálně změní lidi. Pozice naznačující, že koronavirová krize může nést něco relativně dobrého a skrývat za tím nové šance, Virching považuje za krátkozraké a cynické ohledně těch, kteří musí bojovat o svou existenci nebo zdraví.
- Z jeho pohledu se pandemie spíše může stát katalyzátorem již existujících trendů. „To by mohlo znamenat pozitivní vývoj, například v
- oblasti ochrany klimatu,
- technologických inovací nebo
- kritičtějšího zacházení s masovou turistikou,“ domnívá se historik.
Krize však může vyvolat také sociální nerovnost a nacionalismus, varují německé noviny Die Welt.
VÝCHODNÍ EVROPA
Lukašenko: Bielorusko a Rusko sú pripravené spolu reagovať na vonkajšie hrozby
„Rusko nezasahuje do vnitřních záležitostí Běloruska. Zároveň jsou však (obě) země připraveny společně reagovat na vznikající vnější hrozby,“ píše ruská agentura Interfax s odvoláním na běloruskou státní televizi, která takto popsala telefonát politiků.
Lukašenko, který se drží u moci navzdory rozsáhlým protestům, dostal od opozičních lídrů ultimátum, že pokud se do 25. října nevzdá prezidentské funkce, bude následovat celostátní stávku s možným začátkem v pondělí. Prezident však dosud neprojevil žádný náznak ochoty opustit svůj úřad.
Několik stovek žen protestovalo iv sobotu v hlavním městě Minsk, kde policie podle lidskoprávní organizace Viasna zatkla nejméně deset demonstrantů, píše agentura AP. Menší protesty se konaly i ve více dalších městech. Největší demonstrace, které dosahují účast až 100.000 lidí, se odehrávají zejména během víkendů, připomíná AP. Agentura zároveň píše, že další protest je naplánován na neděli.
V Bělorusku se znovu protestuje. Dnes vyprší termín „lidového ultimáta“ Tichanovské
Dnes, v neděli 25. října, vyprší termín tzv. lidového ultimáta, které dříve dala bývalá prezidentská kandidátka Běloruska Světlana Tichanovská úřadům republiky. Opozice trvá na
- rezignaci současné hlavy Běloruska Alexandra Lukašenka,
- propuštění politických vězňů a
- ukončení násilí.
V případě, že nedojde ke splnění požadavků ze strany úřadů, opozice vyzvala k zahájení stávky na průmyslových podnicích, a to již od pondělí.
Po prezidentských volbách, které se konaly v Bělorusku 9. srpna a které již pošesté vyhrál Alexandr Lukašenko se ziskem 80,1 % hlasů. Poté v zemi začaly masové opoziční protesty.
Tichanovská: Evropské státy pomohou Bělorusku miliardami, pokud bude nová vláda
„Většina zemí podporuje náš národ v boji za nové Bělorusko, více než 50 zemí schválilo sankce proti (prezidentovi, pozn. red) Lukašenkovi, úředníkům, a proti těm, kteří jsou zodpovědní za mlácení (protestujících, pozn. red.) a falzifikaci (voleb, pozn. red.),“ uvedla.
Dle Tichanovské evropské státy vyčleňují prostředky na podporu politických vězňů, lidskoprávních organizací, advokátů. „Běloruští novináři a média získají možnost pokračovat v práci, dostanou pomoc na vybavení a techniku,“ řekla.
Následně Tichanovská dodala, že je podnikána velká práce na podporu odborových svazů a že se jedná o „vytvoření projektu podpory národní samosprávy“.
Rovněž uvedla, že v České republice, Polsku a Litvě jsou realizovány programy rehabilitace poškozených během šíření protestů.
STŘEDNÍ VÝCHOD a SEVERNÍ AFRIKA
Polícia urobila raziu v berlínskej mešite. Erdogan hovorí o „protiislamskom akte“
Turecký prezident Erdogan odsoudil akci berlínské policie jako nepřátelskou vůči islámu a prohlásil, že šlo o protiislámský rasismus. Řekl, že Evropa se takto vrací do hlubokého temného středověku, neboť narušuje svobodu náboženství.
Mešita v Kreuzbergu je podezřívána berlínskou prokuraturou, že se dopustila podvodu a neoprávněně pobírala státní podporu, tzv. korona-pomoc. Jak oznámili vyšetřovatelé, jde o částku 70 000 eur.
Ve čtvrtek dostal Berlín oficiální obvinění z Ministerstva zahraničí Turecka: „Berlínská policie dopustila diskriminačního, zaujatého a neadekvátního aktu …“.
Erdogan i tímto projevem míchání se do vnitřních záležitosti Německa jen dokazuje, že se už svým způsobem cítí být „pánem a vládcem“ Evropy.
Al-Jazeera: Turecko varuje Řecko před rozpoutáním války!
Prezident Recep Tayyip Erdogan uvedl, že jeho země bude i nadále hájit svá práva v regionu a „nepoddá se hrozbám a vydírání“ ze strany Řecka a jeho spojenců. Turecko zároveň zahájilo nové námořní manévry uprostřed napjaté situace ve východním Středomoří, uvedla Al-Jazeera.
Turecko zahájilo nové vojenské manévry ve východním Středomoří a varovalo, že pokud Řecko neopustí svůj záměr rozšířit své teritoriální vody, mohlo by se to proměnit ve válku. Cvičení odstartovalo uprostřed napětí mezi Ankarou a Aténami, které se nadále vedou ostré spory o energetické zdroje a produkci zemního plynu v regionu, sdělila Al-Jazeera.
Několik tureckých válečných lodí se účastní manévrů, které se uskuteční během dvou týdnů. Ve svém prohlášení turecké námořnictvo uvedlo, že do 11. listopadu provádělo námořní výcviková cvičení poblíž města Anamur, které se nachází na jižním pobřeží Turecka severně od Kypru.
Toto oznámení následuje po rozhodnutí tureckých orgánů prodloužit seizmické průzkumné práce prováděné organizací Oruc Reis ve východním Středozemním moři do příštího úterý, ačkoli jeho mise měla původně skončit ve čtvrtek, píše se v článku. Řecko, Evropská unie a USA předtím vyzvaly Ankaru, aby „zastavila provokace“ poté, co Turecko oznámilo obnovení mise Oruc Reis ve východním Středomoří, připomněla Al-Jazeera.
Macron by se měl nejdříve nechat vyšetřit na hlavu, vzkazuje do Francie Erdogan
„O hlavě státu, která takto zachází s miliony členů různých náboženských komunit, můžete říci jen: nejdříve si udělejte testy duševního zdraví,“ burcoval Erdogan televizní projevu.
Už před dvěma týdny Erdogan odsoudil jako provokaci prohlášení francouzského prezidenta o „islamistickém separatismu“ a potřebě „strukturovat islám“ ve Francii, tedy realizovat představu vytvořit republice vstřícný islám a striktně ho oddělit od toho nepřátelského, radikálního. Na začátku prosince má být předložen návrh zákona o boji proti „separatismu“ ve Francii, který se zaměřuje především na radikální islám.
Jeho cílem je posílit sekularismus a upevnit republikánské principy ve Francii a zahrnuje několik bodů, které by mohly vyvolat napětí s Tureckem, jako je zesílená kontrola financování mešit nebo zákaz školení imámů v zahraničí. Turecko je přitom velkým patronem Muslimského bratrstva, které je jedním z klíčových hybatelů islámského radikalismu a které je v řadě zemí pro své cíle zakázané, avšak ve Francii v podstatě svobodně působí.
Elysejský palác dnes večer označil výroky tureckého prezidenta za „nepřijatelné“. „Vyzýváme Erdogana, aby změnil kurz své politiky, neboť je nebezpečná ve všech ohledech,“ uvedl Macronův úřad. Francie se podle něj rozhodla odvolat svého velvyslance v Turecku na konzultace.
Elysejský palác rovněž poznamenal, že „mezi kondolencemi a vyjádřeními podpory po vraždě Samuela Patyho chybí ta od tureckého prezidenta“. Turecko Macronův úřad znovu vyzval, aby ukončilo „nebezpečná dobrodružství ve Středomoří“, a odsoudil jeho „nezodpovědné chování“ v konfliktu o Náhorní Karabach.
Francie odvolala svého velvyslance z Ankary
Francie je jedna z mála zemí EU, která se pravidelně vyjadřuje proti různým „aktivitám“ Turecka, dá-li se to tak nazvat, a je kromě Rakouska stálým přímluvcem Řecka v jeho sporu o uhlovodíky v řeckém pobřežním šelfu, na něž si z pozice síly dělá Turecko nárok, podporováno zejména Německem.
Včera Francie odvolala svého vyslance v Ankaře. To je vážný krok, obvykle předcházející přerušení diplomatických styků. Důvod? Recep Tayip Erdogan označil svůj francouzský protějšek za „zralý pro psychiatra.“ Důvodem je Macronovo „zacházení s muslimy“ po popravě učitele dějepisu v Paříži čečenským islamistou.
Ve snaze o očištění Francie od radikálního islámu byly zavřeny mešity spojené s Muslimským bratrstvem. To bude pravděpodobný zdroj hněvu tureckého prezidenta, protože je jedním z hlavních podporovatelů tohoto islamistického hnutí.
Dodejme, že nedávno odvolalo Řecko svého velvyslance z Ázerbajdžánu, na protest proti agresi do Arménie, kterou Erdogan bezpodmínečně podporuje.
To, že teče krev nejen v Arcachu, Sýrii, Iráku, Libyi, ale i v Evropě, to je cíl, který si Erdogan vytýčil.
„Podnikli jsme kroky k (nákupu amerických stíhaček, pozn. red.) F-35, a vy nám vyhrožujete a požadujete, abychom vrátili S-400 Rusku. My ale nejsme kmenový stát, jsme Turecko,“ pronesl Erdogan ve svém projevu ve městě Malatya. Vysílání bylo zveřejněno na Twitteru tureckého vůdce.
Dodávky nejnovějších ruských systémů protivzdušné obrany S-400, které způsobily krizi ve vztazích Turecka a Spojených států amerických, začaly v polovině července 2019. Washington požadoval,
- aby se Turecko vzdalo dohody a
- na oplátku nakoupilo americké komplexy Patriot.
- Zároveň hrozil zpožděním nebo úplným zrušením prodeje nejnovějších stíhaček F-35 do Turecka, s
- tejně jako vyhrožoval uvalením sankcí podle CAATSA (zákon O boji proti americkým nepřátelům prostřednictvím sankcí).
Ankara však odmítla jakékoli ústupky a pokračovala v jednáních o dalších systémech S-400.
V souvislosti s tím turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dále prohlásil, že se jeho země nebojí ani amerických sankcí kvůli podpoře Ázerbájdžánu v konfliktu v Náhorním Karabachu. Už ale neupřesnil, kdo ve Washingtonu navrhuje jejich zavedení.
ASIE
Jsme připraveni na válku, i když si ji nepřejeme, naznačil Si Ťin-pching Spojeným státům
„Před sedmdesáti lety imperialističtí útočníci vystřelili na prahu nové Číny,“ pronesl čínský prezident. „Čínský lid pochopil, že je nutné použít jazyk, kterému útočníci porozumí – odpovědět na válku válkou a zastavit invazi silou, vydobýt mír a respekt skrz vítězství,“ řekl. „Čínský lid nevyvolá problémy, ale ani se jich nebojíme, a nesejde na tom, jakým obtížím budeme čelit, nohy se nám neroztřesou a záda se nám neohnou,“ pokračoval Si.
V korejské válce v roce 1950 Spojené státy podpořily dnešní Jižní Koreu, zatímco Čína se postavila na stranu Severní Koreji. Jedná se o první a dosud jediný otevřený střet mezi armádami USA a Číny. Čínský prezident válku označil jako válku za „odolání americké agrese a pomoci Koreji“.
Zmínil, že „jakákoliv země nebo armáda, jedno, jak mocná bývala,“ bude poražena, pokud se postaví mezinárodní komunitě. Doplnil, že Čína musí urychlit modernizaci své armády a zajistit „absolutní vládu“ komunistické strany.
Profesor mezinárodních vztahů na Čínské lidové univerzitě Ši Jin-honk uvedl, že proslovem Si Ťin-pching naznačil, že si Čína válku s USA nepřeje, ale nemá z ní obavy. „Vzkaz je velice jasný: nechceme s vámi válku, ale pokud k ní bohužel dojde, budeme bojovat až do konce, i přesto, že jste největší supervelmoc na světě,“ vysvětlil.
KONFLIKTY / KONFLIKTNÍ POTENCIÁLY
Dieselelektrická ponorka Volchov byla předána vojenskému námořnictvu
Ponorka Volchov je druhá ze série šesti plavidel budovaných AO Admiraltějskije verfi pro ruské Tichomořské loďstvo. Výstavba byla zahájena v červenci 2017 a ponorka byla spuštěna na vodu v prosinci 2019. První ponorka pro Tichomořskou flotilu Petropavlovsk-Kamčatskij byla předána loďstvu v listopadu 2019. Koncem roku 2019 byla zahájena výstavba třetí a čtvrté ponorky této série, Magadan a Ufa.
Smlouva na výstavbu série šesti ponorek projektu 636.3 pro Tichomořskou flotilu byla podepsána ministerstvem obrany a AO Admiraltějskije verfi v září 2016.
Ponorka Volchov projektu 636.3 má vylepšené taktické a technické charakteristiky, píše portál Russkoje oružije. V tomto projektu byla ztělesněna řada inovačních řešení, která ji činí ještě dokonalejší, ještě nehlučnější a méně viditelnou.
Nového kvalitativního stupně dosáhly charakteristiky klíčových systémů zbraní a zabezpečení života. Posádka absolvovala školení podle nových programů v Cvičném středisku vojenského námořnictva a pak upevnila získané znalosti v praxi během zkoušek ponorky.
ČESKÁ REPUBLIKA
Hostem nedělních Otázek Václava Moravce byl končící ministr zdravotnictví za hnutí ANO Roman Prymula.
Prymula připravil premiérovi Babišovi těžké páteční chvíle.
„Černý pátek, tím se stal pátek 23. října pro premiéra Andreje Babiše (ANO), když deník Blesk zachytil ministra zdravotnictví Romana Prymulu a Jaroslava Faltýnka na schůzce v restauraci,“ odstartoval Moravec debatu.
„Já nemohu říci. Já jsem hodnotil celou tu situaci během víkendu a když bych ji měl popsat, tak já jsem se necítil odpovědný za tu část odbornou. Proto jsem říkal, že je třeba dotáhnout ta opatření do konce. Tu politickou odpovědnost tu cítím, protože to opravdu vyvolalo obrovskou vlnu nevole, takže já jsem připraven rezignovat, ale musí tady být nástupce, protože my se v době dvou až tří týdnů řítíme do velkých problémů,“ upozornil Prymula.
Pár slovy okomentoval i samotnou návštěvu v restauraci.
„Byl jsem lehce v šoku. Celá ta schůzka byla pro mě trochu absurdní. To, co se z toho udělalo. My jsme na ministerstvu od 6 do 22 hodin a já jsem dostal pozvání na tuto schůzku. Bylo jasné, že na ministerstvu to nejde, protože zaměstnanci ministerstva také někdy musí jít domů. Ve Sněmovně by to také nešlo, tam by se asi nedostal ředitel (Fakultní nemocnice Ostrava Jiří) Havrlant,“ uvedl Prymula.
Lidí ze svého okolí se ptal, kde vlastně je a dozvěděl se, že v prostorách vyšehradské kapituly.
„Připadá mi to opravdu absurdní. Zejména ta masmediální hra. To, co se děje masmediálně, tak já opravdu nechápu. Kvůli tomu jsem ochoten rezignovat, protože aby se toho chopili odpírači roušek. To nelze. … Ale nechápu, jaká masmediální hra se tady hraje. Já nechci, aby to bylo spojováno s mojí osobou, protože ta opatření se musí dodržovat,“ zdůraznil Prymula.
Nesnesitelné Babišovo páteční dilema
Včetně premíéra samozřejmě, kdyby projevil odvahu udělat cokoli jiného, než se k přívalu bez dlouhého rozmýšlení a co nejrozhodněji připojit.
Stalo se tak ke škodě dobrého svědomí všech, kteří jsou či byli komplotu účastni a dokonce i nás ostatních, kteří mu jen přihlíželi. Protože všichni víme, že jedině spravedlivé by bylo, kdyby se premiér po zvěstech Blesku s obviněným Prymulou urychleně spojil, zeptal se ho, co je na pověsti Blesku pravdy, a pak teprve činil.
- A to buď dal víru tomu, co mu Prymula k dané věci sdělí – a pak se za svého ministra váhou svého úřadu postavil,
- anebo naopak tomu, co mu Prymula sdělí, potřebnou víru nedal, a teprve potom – a teď už s čistým svědomím – sdělil národu, že na základě jím zjištěných faktů, jak k nim z obou stran sporu dospěl, čin svého ministra odsuzuje a žádá si jeho odstoupení.
Nic z toho, jak víme, se nestalo, a nestalo se to proto, že premiér Prymulovi nezavolal. A podle mého skromného názoru mu nezavolal proto, že NENAŠEL ODVAHU MU ZAVOLAT.