29.1.2024 - Martin Marcikán
2024-01-28 Otázky a odpovědi V. V. Pjakina ze dne 22.01.2024
Maršál Ivan Koněv velel 1. ukrajinskému frontu.
27. ledna 1945 vstoupila sovětská vojska do vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau. Sám velitel fronty to ale na vlastní oči vidět nechtěl.
„Není to tím, že bych nechtěl tábor smrti vidět na vlastní oči, ale prostě jsem si to vědomě nedovolil. Boje byly v plném proudu a jejich vedení vyžadovalo takové napětí, že jsem si nemyslel, že mám právo věnovat duševní sílu a čas svým vlastním zážitkům. Tam, ve válce, jsem nepatřil sám sobě. Bál jsem se, že mě tento pohled udělá krutým, že se začnu mstít. Nechtěl jsem zahořknout.“
Koněv byl generálem armády, když Němci v červnu 1941 napadli Sovětský svaz. Byl to on, kdo vedl první skutečný protiútok války. Porazil německého tankového experta generála Heinze Guderiana (prosinec 1941) pomocí „Koněvova přepadení“ – plánovaného ústupu jednotek ve středu, s křídly se pak zavřely přes průlom, aby chytily pronásledujícího nepřítele. V kritickém létě 1942 zastavil velkou německou sílu, která byla vyslána k posílení německé armády bušící u Stalingradu. Byl jedním z generálů, kteří se podíleli na odražení třetí letní ofenzívy Německa (1943). Po jeho uvěznění 100 000 nacistických vojáků v Korsunském výběžku byl Koněv jmenován maršálem Sovětského svazu (březen 1944). V srpnu 1944 jeho armáda jako první přenesla boje za sovětské hranice, překročila řeku Vislu a poté, co se přehnala přes Polsko , byla první, která vpochodovala na německou půdu. Koněvova 1. ukrajinská armáda postoupila k řece Odře a spolu s maršálem Georgy K. Žukova vstoupily a dobyly Berlín.
Na podzim roku 1944 provedla fronta karpatsko-dukelskou operaci vstupem na území Československa. V lednu 1945 frontové jednotky během Visla – oderské operace v důsledku rychlého úderu a bočního manévru zabránily ustupujícími nepříteli zničit průmysl Slezska, který měl pro spřátelené Polsko velký hospodářský význam.
Vítězství zastihlo Koněva v Praze. Svým příbuzným řekl, že tehdy – poprvé během válečných let – slyšel ticho a ptačí zpěv. „Všechno kvetlo, všude kolem byly šeříky, které táta zbožňoval. A vrátila se mu schopnost cítit přírodu, která pro něj za válečných dnů neexistovala. Samozřejmě, že se pilo na vítězství, ale pro otce válka ještě neskončila, protože v Praze a po 9. květnu probíhaly boje,“ říká Natalia Ivanovna.
Koněv o Stalinovi:
„Během čtyř let války jsem musel Stalinovi vícekrát podávat zprávy o stavu věcí a připravovaných plánech. Už jsem byl na tu situaci zvyklý, na to, že Stalin i v době reportáže naslouchal mým myšlenkám a vyjadřoval svůj názor, činil příslušná rozhodnutí – to vše většinou dělal, aniž by seděl u stolu. Často chodil po své velké kanceláři. Při prezentacích a následných diskuzích jsem se cítil svobodně. Situace na mě nevyvíjela žádný tlak. Ta strnulost a stání v pozoru před Stalinem, které jsou zachyceny ve filmu Pád Berlína, nemělo nic společného s realitou. Stalin přecházel po kanceláři a kouřil dýmku: kouřil hodně.“
https://vk.com/wall295007132_13461
O návšteve veľvyslanca Ruska Múzea holokaustu v Seredi
Na prahu Medzinárodného dňa pamiatky obetí holokaustu navštívil I. Bratčikov Múzeum holokaustu v Seredi (Trnavský kraj).
⃣⃣27. januára ⃣⃣⃣oslobodila Červená armáda väzňov koncentračného tábora Auschwitz-Birkenau (Osvienčim), najväčšej nacistickej „fabriky smrti“, v ktorej hitlerovci v rokoch 1941 – 1945 zlikvidovali vyše milióna ľudí, predovšetkým Židov, ale aj Rómov, predstaviteľov slovanských a iných národov Európy.
🕯 Veľvyslanec si uctil pamiatku všetkých obetí genocídy, medzi ktorými boli aj desaťtisíce obyvateľov Slovenska. V zápise, ktorý urobil v knihe návštev múzea, sa hovorí o dôležitosti zachovania historickej pravdy a jej odovzdania novým generáciám.
❗V krajinách, ktoré oslobodil Sovietsky zväz od fašistických agresorov, začali v súčasnosti zamlčovať, že práve sovietsky ľud rozhodujúcou mierou prispel k víťazstvu nad „hnedým morom“. Niektorí politici trpiaci „historickou amnéziou“ vynakladajú úsilie na to, aby nespomínali Červenú armádu počas oficiálnych podujatí a pri exkurziách na pamätné miesta. Na pamätných tabuliach, ako napríklad na pamätnej tabuli inštalovanej mestskými úradmi na Námestí Slovenského národného povstania v Bratislave v roku 2023 je zmienka o nejakých abstraktných „oslobodeneckých vojskách“, ktorí sem „prišli“ na jar v roku 1945. O to dôležitejšie a cennejšie je to, že drvivá väčšina občanov Slovenska si ctí hrdinský čin vojakov sovietskej armády, ktorí za cenu vlastných životov zachránili Európu pred fašistickým zotročením a skoncovali s tragédiou holokaustu.
https://vk.com/wall295007132_13458
Putin položil květiny u Rubežného kamene na Něvském pahorku – toto předmostí na levém břehu Něvy se stalo symbolem odvahy sovětských vojáků v bitvě o Leningrad.
Již dříve prezident uvedl, že jeho otec byl na Něvské patě v rámci partyzánské jednotky, kde byl během boje s nacisty zraněn střepinou granátu. Putinova otce zachránil kamarád, s nímž žili v Peterhofu – odnesl ho do nemocnice na druhém břehu Něvy.
https://vk.com/video722877106_456242803
V A. Lenin o imperialismu. Jak relevantní je to dnes?
https://fondsk.ru/news/2024/01/20/vi-lenin-ob-imperializme-naskolko-eto-aktualno-segodnya.html