2.8.2020 - Martin Marcikán

Stalo se … novinky, zprávy, informace, to vše ZDE a ZDARMA

EKONOMIKA

Padejme vzhůru

ASIE

Ázerbájdžánci útočí na Armény i v Západní Evropě

KONFLIKTY / KONFLIKTNÍ POTENCIÁLY

V USA se hovoří o „posledním dárku“ Donalda Trumpa prezidentu Putinovi

AMERIKA

Ve městě Albany se střetli protestující Black Lives Matter a zastánci policie

Muž a žena jsou biologické pojmy, útočili na mě za to, říká vědec

ČESKÁ REPUBLIKA

Z Partie přišlo varování. Opakovaně. Ekonomka Švihlíková se obává silné sociální krize, pokud…

————————————————————————————————————

EKONOMIKA

Padejme vzhůru

Statistiky potvrzují, co každý tuší, že koronavirus drtí ekonomiku. Nikdo neví, jak dlouho to potrvá. O to blíže máme ke zjištění, že budeme muset začít žít jinak, mimo rámec okázalých čísel, prostě s tím, co stačí. Vlastně by to mohla být změna k lepšímu.

Ještě nikdy nezaznamenaly ekonomiky vyspělých zemí takový propad za jediné čtvrtletí, ale těžko se divit, když spousta podniků stála v karanténách. Obzvlášť divoce působí čtvrtletní hospodářský pokles USA skoro o 40 procent, ale je to anualizované číslo, jako kdyby bylo po celý rok stejně. V přepočtu na evropský standard, tedy rozdíl oproti předchozímu čtvrtletí, dopadli Američané s necelými deseti procenty poklesu lépe než EU. Jenže v Evropě už je koronavirus víceméně pod kontrolou, což se o Trumpových Spojených státech říci nedá.

Evropská unie ohlásila ve druhém čtvrtletí ve srovnání s tím prvním pokles o 11,9 procenta a ve srovnání s loňskem o 14,4 procenta. Možná to bylo trochu jinak, jedná se jen o rychlý odhad Evropského statistického úřadu, ale moc se čekáním na přesná čísla neutěšujme. Budou se lišit od těch předběžných jen tím, že strašné to bude přesně.

ASIE

Ázerbájdžánci útočí na Armény i v Západní Evropě

Pohraniční obce v okrese Tavush na severovýchodě Arménie jsou ostřelovány z Ázerbájdžánu. Víme o sporu o Náhorní Karabach, arménskou enklávu uvnitř Ázerbájdžánu, který opakovaně přerostl ve vojenský konflikt. V současné době je muslimský Ázerbájdžán posílen agresivním chováním Turecka. Víme, že zejména po roce 1915 došlo ze strany Turecka ke genocidě 1 a půl miliónu Arménů na území, které obývali nejméně tři tisíce let, ale které se dostávalo pod nadvládu řady dobyvatelů a nakonec Osmanů a Turků.

Pronásledování vedlo k Arménské diaspoře a dnešní Arménie je jen zlomkem původního území obývaného Armény. Konflikt se sousedním Ázerbájdžánem byl utlumen v době ruského impéria a Sovětského svazu.

15. července tohoto roku se v hlavním městě Baku konalo shromáždění tisíců zfanatizovaných Ázerbájdžánců, zejména mládeže, kteří provolávali protiarménská hesla. Následně se podobná shromáždění konala v řadě evropských měst, kde sídlí početná komunita Ázerbájdžánců (Spojeném království, Belgii, Moldávii). Dochází k potyčkám mezi Ázerbájdžánci a Armény. 24. července v Londýně demonstranti zastavovali auta s arménskými poznávacími značkami, vyvlekli cestující z vozů a způsobili jim vážná zranění. Padesát Ázerbájdžánců bylo zatčeno.

KONFLIKTY / KONFLIKTNÍ POTENCIÁLY

V USA se hovoří o „posledním dárku“ Donalda Trumpa prezidentu Putinovi

Rozhodnutí stáhnout více než třetinu amerických jednotek z Německa je pravděpodobně „posledním dárkem“ od stávajícího amerického prezidenta Donalda Trumpa ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi. Takový názor vyjádřil analytik Nick Robertson v textu pro CNN.

Odborník se domnívá, že americký prezident věnuje dárky geopolitickým odpůrcům Spojených států po celou dobu svého prezidentství. Za zvlášť závažnou chybu považuje rozhodnutí o přesunu jednotek evropského velení.

Podle Robertsona trvalo Trumpovi několik sekund, než oznámil své rozhodnutí, ale „může to trvat roky, než se napraví škoda, kterou to způsobí vojenské alianci.“

Předtím Trump zpochybnil potřebu chránit Německo před Ruskem. Podle jeho slov je to zvláštní vzhledem k tomu, že Berlín platí Moskvě miliardy dolarů ročně za energii. Kromě toho prezident Spojených států poukázal na to, že SRN nepospíchá vydávat dostatečné množství rozpočtových prostředků na příspěvky do NATO.

AMERIKA

Ve městě Albany se střetli protestující Black Lives Matter a zastánci policie

Protestující do sebe navzájem strkali, pak do toho zasáhla policie a uklidnila situaci.

V desítkách amerických měst vypukly masové protesty doprovázené nepokoji a střety s policií kvůli smrti Afroameričana George Floyda. V některých státech nepokoje vyústily v pogromy, loupeže, střelbu a žhářství. Demonstranti obviňují policii a rasistické předsudky ve společnosti z toho, co se stalo.

George Floyd zemřel v Minneapolisu během policejního zákroku. Na internetu se objevila videa, na nichž je vidět, jak policisté nasadili Floydovi pouta, srazili ho na zem a tři se na něj navalili, jeden z nich mu klekl kolenem na krk. Floyd na videu několikrát říká, že nemůže dýchat. Později zemřel na jednotce intenzivní péče. Po vypuknutí nepokojů byli propuštěni čtyři policisté, jeden z nich byl obviněn z vraždy, další tři ze spoluúčasti na vraždě.

Protesty na podporu hnutí Black Lives Matter se konaly i v jiných zemích, především ve Velké Británii, Francii, Švédsku, Austrálii, Itálii a Španělsku.

Muž a žena jsou biologické pojmy, útočili na mě za to, říká vědec

Evolučnímu biologovi Colinu Wrightovi podle jeho slov říkali, že „se mýlí, je hloupý, ale nikdy že je bigotní“. To se ale změnilo, když vstoupil do akademického světa, kde se prý stal terčem útoků levice, která mu znepříjemňovala kariéru. To vše kvůli jeho přesvědčení, podle něhož „muž a žena nejsou společenské konstrukty, ale skutečné biologické pojmy, které nemají žádné spektrum možností“, píše server The College Fix.

Američan Wright své zkušenosti popsal v článku nazvaném „Think Cancel Culture Doesn’t Exist? My Own ‘Lived Experience’ Says Otherwise“. Vědec, který v roce 2018 získal na Kalifornské univerzitě v Santa Barbaře Ph.D., se kvůli kritice sám rozhodl skončit ve výzkumném centru Pensylvánské státní univerzity a vzdát se plánů na profesuru. Jeho oponenti totiž prý odmítali přijmout názor, že lidská pohlaví jsou dvě – muž a žena – a že neexistuje žádné spektrum genderových možností.

Podle něj hledisko, že „pohlaví se liší podle lidské osobnosti a preferencí a že jsou zcela výsledkem socializace“, je „pseudověda“. Jeho kritici mu prý nemohli zapomenout několik textů, především ty v online magazínu Quillette nebo Wall Street Journal. „Feministky a transsexuální aktivisté mě nařkli z kontroverzních názorů,“ řekl.

Wright se proto v dubnu rozhodl odejít. „Budiž pochvalou pro Pensylvánskou univerzitu, že mě nevyhodili. Ve skutečnosti jsem měl možnost prodloužit smlouvu o rok. Ale nevěřím, že jakákoliv má dřina nebo talent by za současné situace vedly k úspěšnému akademickému místu,“ prohlásil. „Nechtěl jsem ani ztrácet čas neustálým nařčením z nenávisti k transsexuálům nebo rasismu,“ dodal.

ČESKÁ REPUBLIKA

Z Partie přišlo varování. Opakovaně. Ekonomka Švihlíková se obává silné sociální krize, pokud…

Lidé se bojí o práci, podle průzkumu až padesát procent. Podobně jako v jiných zemích v Evropě fungují programy, které jsou jistou variantou na německý tzv. kurzarbeit, tedy programy, které se snaží udržet pracovní místa. Zároveň se s tím v čase objevuje nejistota, jak dlouho tyto programy budou trvat a zda se podaří pracovní místa v čase zachovat. Jak může stát pomoct co nejvíc zmírnit ekonomické dopady covidové krize? Nejen o tom debatovali v nedělní Partii na TV CNN Prima News ekonomka Ilona Švihlíková a ekonom, viceguvernér ČNB Mojmír Hampl.

„Jsme v situaci, která nemá historické srovnání, už jen to vyvolává v lidech nejistotu. Je pravděpodobnější, že dojdeme do bodu, kdy se zjistí, že ta či ona firma se dál neudrží,“ nastínila na úvod Švihlíková pravděpodobnější vývoj, ve kterém bude docházet k nárůstu nezaměstnanosti.

Před pár týdny bývalý prezident Václava Klaus v Partii uvedl, že program Antivirus pracovní místa již pouze uměle udržuje. To podle Švihlíkové však není pravdivé tvrzení: „My nevíme, kolik z nich to je, to není přesná informace. Všechny země si nyní samozřejmě kladou otázku, kdy tyto programy ukončit, kdy bude ta správná doba,“ sdělila ekonomka.

Dokdy, podle Švihlíkové, by měla vláda udržovat Antivirus? „Jedna věc je, do kdy jej udržet – a jiná věc je, zda má stát připravenu zásadní záchrannou síť, to u nás v tuto chvíli není. Antivirus v tuto chvíli bezesporu drží uměle pracovní místa všude, nejde to dělat do nekonečna. Je třeba ale mít reflexi toho, jak se bude ekonomika dál vyvíjet,“ zdůraznila ekonomka.

Zprávy bez cenzury