7.8.2020 - Martin Marcikán
Stalo se … Zprávy bez cenzury a politické korektnosti
EKONOMIKA
Dánský novinář: To je „nejtěžší rána“ americké ekonomice!
Míra nezaměstnanosti v USA v červenci klesla na 10,2 procenta
STŘEDNÍ VÝCHOD a SEVERNÍ AFRIKA
Bola to bombová misia, hovoria Američania. Potreboval svet takúto hroznú výstrahu?
Libanonský prezident odmietol výzvy na medzinárodné vyšetrovanie výbuchov
Libanonský prezident nevylučuje, že v přístavu šlo o útok
Erdogan neberie do úvahy námornú dohodu medzi Egyptom a Gréckom
KONFLIKTY / KONFLIKTNÍ POTENCIÁLY
Pentagon: USA posílí vojenský kontingent v Polsku
V ruském Generálním štábu uvedli podmínku použití jaderných zbraní
Ruský satelit budí obavy z nových „hvězdných válek“ ve vesmíru
EU
Američtí senátoři hrozí „finančním zničením“ přístavu v Německu!
AMERIKA
Trump umocňuje útok na čínské technologie, zakazuje WeChat a TikTok
ČESKÁ REPUBLIKA
Škodovka by mohla přijít o Superby. Kvůli Němcům. Co ty dotace a úlevy, co vám Česko dalo, ptá se poslanec
Ekonom Kohout: Nebezpečná teorie. Jestli se tohohle chytí levičáci…
Petr Hampl: Poučíme se z amerického rasového debaklu?
EKONOMIKA
Dánský novinář: To je „nejtěžší rána“ americké ekonomice!
Americká ekonomika, která se neustále vždy jinak rychle zotavuje, čelí nejtrvalejší krizi ve své historii.
Tento názor vyjádřil v článku v dánském vydání Berlingske Ulrik Harald Bie. Koronavirus zasadil USA tvrdou ránu, píše autor článku. Ve druhém čtvrtletí roku zaznamenala americká ekonomika největší poválečnou recesi: HDP klesl ve srovnání se stejným obdobím roku 2019 o 32,9%, poznamenává.
- Klesající hospodářská aktivita a
- nejvyšší míra nezaměstnanosti od 30. let 20. století snížily daňové příjmy a
- výdaje vlády vzrostly.
Zpráva také uvádí, že
- klesla spotřeba,
- klesly investice do podnikání a bydlení a
- počet nových žádostí o dávky v nezaměstnanosti začal opět stoupat.
- V březnu vláda vyčlenila 2 biliony dolarů na podporu ekonomiky a
- v květnu vláda přidělila další 3 biliony dolarů.
- V červenci začaly diskuse o přidělení dalších bilionů dolarů, připomíná autor článku.
Míra nezaměstnanosti v USA v červenci klesla na 10,2 procenta
Míra nezaměstnanosti v USA stále zůstává vysoko nad úrovněmi z období před koronavirovou krizí. V únoru se nacházela na 3,5 procenta a byla nejnižší za pět desetiletí.
Tvorbu nových pracovních míst nyní brzdí rychlé šíření koronaviru v řadě částí Spojených států. „Motoru došla pára a ekonomika začíná zpomalovat,“ uvedl profesor ekonomie a financí Sung Won Sohn z losangeleské Loyola Marymount University.
Zpomalující růst zaměstnanosti podle Reuters zvyšuje tlak na urychlení jednání Bílého domu a Kongresu o novém balíku opatření na podporu ekonomiky. Ve druhém čtvrtletí se hrubý domácí produkt Spojených států kvůli dopadům šíření koronaviru snížil v přepočtu na celý rok o rekordních 32,9 procenta.
STŘEDNÍ VÝCHOD a SEVERNÍ AFRIKA
Bola to bombová misia, hovoria Američania. Potreboval svet takúto hroznú výstrahu?
Například v takovém Libanonu. Tento ekonomicky rozvrácený stát je životně odkázán na svůj jediný velký přístav v Bejrútu – a například jediná bomba, která by ten přístav vyřadila z provozu, by tu zemi ekonomicky již zcela zlomila a způsobila by nepokoje a možná změnu vlády, a tím i změnu poměrů v celém regionu a v konečném důsledku možná na celé planetě více demokracie a lidských práv.
Ne, přátelé, to nebyla konspirační teorie, to byl jen příklad jak by mohli uvažovat misionáři, kteří disponují humanitárními jadernými bombami. Je dost možné, že to v bejrútském přístavu byla opravdu pouze nešťastná náhoda …
A ještě je vhodné si připomenout: tito misionáři jsou dnes naši nejbližší vojenští partneři.
Libanonský prezident odmietol výzvy na medzinárodné vyšetrovanie výbuchov
Aún na novinářskou otázku v televizním vysílání, zda si myslí, že mezinárodní vyšetřování oslabí „pravdu“ o incidentu, odpověděl „samozřejmě„.
Později na své stránce na Facebooku blíže objasnil své stanovisko a uvedl, že
„Cílem výzev k mezinárodní vyšetřování v otázce přístavu je oslabit pravdu“.
Při výbuších ze dne 4. srpna přišlo o život nejméně 154 lidí a přes 5000 utrpělo zranění. Záchranáři předpokládají, že tato bilance se ještě může zvýšit, protože ještě neprehľadali všechny zhroucené a poškozené budovy.
Libanonská vláda několik hodin po výbuších spustila vyšetřování jejich příčin, protože je vystavena stupňující se kritice veřejnosti; Libanonci viní za katastrofu právě vedení země – jeho nedbalost a zkorumpovanost.
Libanonský prezident nevylučuje, že v přístavu šlo o útok
„Příčina dosud nebyla stanovena. Je možné, že šlo o vnější zásah raketou, bombou nebo jiný čin,” řekl Aún místním médiím. Podle prezidenta se vyšetřování výbuchu ve skladu v bejrútském přístavu, kde byly uloženy vysoce výbušné materiály, soustředí na tři oblasti:
- „První, jak se tam výbušné materiály dostaly a jak byly uskladněny…
- Za druhé, zda byl výbuch výsledkem nedbalosti nebo nehody… a
- za třetí možnost, že šlo o vnější zásah.“
Vláda ve čtvrtek dala vyšetřovací komisi na objasnění okolností katastrofy čtyři dny.
Škody úřady podle AP odhadují až na 15 miliard dolarů (333 mld Kč). Původně se uvádělo pět miliard dolarů. Na 300 000 lidí se nemůže vrátit domů, mohutná tlaková vlna vyrazila okna a dveře mnoha bytů. S velkým náporem zraněných se mezitím potýkají poničené nemocnice.
Erdogan neberie do úvahy námornú dohodu medzi Egyptom a Gréckom
Egypt a Řecko ve čtvrtek podepsali námořní dohodu, která určuje mořskou hranici mezi těmito dvěma zeměmi a vymezuje výlučnou hospodářskou zónu pro práva na těžbu nerostných surovin.
Podle Erdogana, který se zúčastnil pátečních modliteb v Hagii Sofii, uvedená mezinárodní smlouva byla reakcí na loni uzavřenou tureckou námořní dohodu s libyjskou vládou v Tripolisu a přislíbil v ní pokračovat.
Dohoda mezi Tureckem a Libyí vyvolala napětí ve východním Středomoří, přičemž Egypt, Kypr a Řecko to vnímali jako porušení hospodářských práv v oblasti bohaté na ropu. Turecko obviňuje Řecko, že se snaží ukořistit výhodnější postavení v případě nalezišť ropy na úkor „země půlměsíce“.
KONFLIKTY / KONFLIKTNÍ POTENCIÁLY
Pentagon: USA posílí vojenský kontingent v Polsku
„USA a Polsko ukončily jednání ohledně rozšířené dohody o obranné spolupráci (EDCA)… Dohoda umožní zajistit stálou zvýšenou přítomnost kolem tisíce vojáků,” uvádí se v písemném prohlášení Espera s tím, že dokument přispěje k odstrašování Ruska a posílení NATO.
Šéf Pentagonu rovněž připomněl, že se v Polsku již nachází 4,5 tisíce amerických vojáků.
„Pokud budou přijata rozhodnutí o stažení amerických jednotek z kterékoliv země Evropy, pak naším cílem bude, aby zůstaly v Evropě, aby je Spojené státy nevzaly zpět do země, nebo aby je USA nepřevelely do jiné části světa,“ uváděl polský prezident.
V ruském Generálním štábu uvedli podmínku použití jaderných zbraní
Rusko využije svého jaderného potenciálu v případě jakéhokoli raketového útoku na své území. Vyplývá to z článku pod titulkem O základech státní politiky Ruské federace v oblasti jaderného zadržování, který byl uveřejněn v novinách Krasnaja zvezda.
Z tohoto článku mimo jiné vyplývá, že jelikož se nedá zjistit, zda se jedná o jadernou nebo konvenční raketu, bude každá raketa považována za jadernou. Dodává se také, že vojenské velení Ruska dostane ihned informaci o jejím startu a následně určí rozsah odvetných opatření.
Představitelé Generálního štábu přitom podotýkají, že za této situace se bude za cíl nepřítele považovat zničení Ruska.
Ministerstvo obrany vysvětluje, že podmínky týkající se použití jaderných nebo jiných druhů zbraní hromadného ničení ze strany nepřítele, působení na kriticky důležité ruské objekty, a také agrese za použití konvenčních zbraní by neměly vyvolávat u odborníků žádné otázky. Autoři článku podotýkají, že Rusko vyznačilo „červené linie“, které nesmí nikdo překročit. Když se k něčemu takovému potenciální nepřítel odhodlá, „bude odveta zdrcující“.
Ruský satelit budí obavy z nových „hvězdných válek“ ve vesmíru
Ruský satelit Kosmos 2543 údajně provedl 15. července utajovaný test vystřelení projektilu ve vesmíru, napsaly Financial Times 3. srpna 2020 (strana 2). Ruská strana ale podobný test popírá.
Satelit Kosmos 2543 budí pozornost USA od momentu, kdy se objevil na orbitě Země, americké úřady satelit dlouhodobě sledují. Obavy vyvolalo, když se přiblížil k americkému špionážnímu satelitu. Podle informací amerických představitelů nyní tento ruský satelit vystřelil neznámou střelu. Potvrdila se tím podezření Američanů, že nejde o běžný satelit.
Rusko odmítá, že by se jednalo o test nové zbraně. Mezinárodní pozorovatelé mají nicméně obavy, že se vesmír stane novým bitevním polem boje o globální strategickou nadvládu v duchu „hvězdných válek“ prezidenta Ronalda Reagana z 80. let 20. století. Obavy se týkají bezpečnosti kritické satelitní infrastruktury od GPS až po navigaci jaderných zbraní.
EVROPSKÁ UNIE
Američtí senátoři hrozí „finančním zničením“ přístavu v Německu!
„Pokud budete pokračovat v poskytování zboží, služeb a podpory projektu Nord Stream 2, zničíte budoucí finanční situaci vašeho podniku,“ píše se v dopisu tří amerických senátorů Tedem Cruzem, Tomem Cottonem a Ronem Johnsonem, který mají noviny k dispozici.
Článek uvádí, že přístav Mukran slouží jako logistická základna pro dokončení plynovodu. Celkem ještě nebylo vybudováno asi 160 km plynovodu. Většina je v dánských teritoriálních vodách, menší část v německých.
V Mukranu jsou také dvě ruská plavidla, „Fortuna“ a „Akademik Čerskij“, která mají dokončit plynovod. Podle senátorů má přístav potrubí pro plynovod a zásoby pro lodě.
„Vaše dodávka na „Fortunu“ nebo „Akademiku Čerskému“ bude znamenat sankce v okamžiku, kdy jedna ze dvou lodí spustí potrubí do vody pro stavbu plynovodu Nord Stream 2,“ uvedli senátoři.
AMERIKA
Trump umocňuje útok na čínské technologie, zakazuje WeChat a TikTok
Zákaz je výraznou Trumpovou eskalací jeho konfrontace s Pekingem, když se snaží omezit čínskou moc v globálních technologiích. Vzhledem k tomu, že volby v USA budou za méně než 90 dní, dělá Trump z Číny ústřední téma své kampaně.
Akcie majitele společnosti WeChat, čínské společnosti Tencent Holdings, klesly v ranním obchodování až o 10 %. Jüan oslabil až o 0,40 %, nejvíce od 22. července, na 6,971 dolaru.
„Jde o další zlomový okamžik ve studené válce mezi USA a Čínou, ve kterém se americká vláda zaměřuje na tyto dvě velmi populární čínské aplikace, a v podstatě říká, že mají problém s národní bezpečností,“ řekl Paul Triolo, vedoucí pro globální technologie ve skupině Eurasia Group. „Ukazuje to hloubku amerických obav.“
ČESKÁ REPUBLIKA
V roce 2018 se objevily informace o tom, že by se výroba škodováckých Superbů mohla přesunout do Německa. Čeští odboráři se hned postavili proti.
Varovný prst zvedl i ekonomický expert ODS Jan Skopeček.
„Vláda musí jednat nejen s novým šéfem Škody, ale i s šéfem celého koncernu VW. Pokud by se potvrdily údajné plány na přesunutí výroby dvou nejvíce ziskových modelů Kodiaq a Superb mimo závody v ČR, je třeba koncernu připomenout štědré daňové úlevy a dotace ze státního rozpočtu,“ napsal na sociální síti Twitter.
Jan Skopeček zvedl varovný prst.
Vratislav Kulhánek, který Škodu Auto v minulosti vedl, obavy z nového ředitele mírnil. „Podle jeho vyjádření, že bude kopat za tým, jehož je kapitánem, tak bych to bral jako velmi dobré,“ poznamenal na adresu Schäfera Kulhánek v Událostech, komentářích České televize.
Ekonom Kohout: Nebezpečná teorie. Jestli se tohohle chytí levičáci…
Kohout se ve svém komentáři zabývá hrubým domácím produktem. Všímá si názoru, že HDP je zastaralá, nepřesná a možná i politicky manipulovaná veličina, kterou bychom měli nahradit něčím lepším a pokrokovějším. „Takový názor bývá alespoň častý v dobách, kdy se nic zvláštního neděje. Jakmile ovšem HDP poklesne o pět nebo o více procent, všichni se najednou starají jen o jedno: jak ven z hospodářské krize,“ zmínil Kohout.
Uvádí, že podle předběžných odhadů klesne HDP za druhé čtvrtletí roku 2020 v rámci eurozóny o 15 procent, v rámci celé EU o 14,4 procenta. Česká ekonomika pak poklesla o 10,7 procenta. „Tyto údaje se týkají změny ke stejnému období minulého roku, což je důležité. Před několika dny totiž vzbudila mezi laickou veřejností šok zpráva z USA, podle níž americká ekonomika poklesla o 33 procent. Zde se ovšem jednalo o anualizovanou změnu vzhledem k předchozímu čtvrtletí. Měřeno stejnou metodikou, americká ekonomika poklesla meziročně o 9,5 procenta,“ popsal Kohout.
Podle jeho slov je však třeba brát tyto údaje opatrně, neboť jde o prvotní odhady. „Bylo by předčasné tvrdit ‚Amerika je lepší‘ jen na základě dvou čísel. USA totiž pro záchranu ekonomiky provedly bezprecedentní rozpočtovou expanzi a dále peněžní expanzi srovnatelnou s první polovinou 80. let,“ sdělil Kohout, s tím, že dopady vládních politik na veřejné rozpočty budou vyčísleny až později. „Je zřejmé, že nebudou hezké,“ míní.
„Znamená to ohrožení stability veřejných financí? Ale kdepak. Výnosy státních dluhopisů na obou stranách Atlantiku již dosáhly tak nízkých hodnot, že finanční trhy spíše sponzorují státy, než aby na jejich dluhopisech něco vydělávaly,“ dodal.
Petr Hampl: Poučíme se z amerického rasového debaklu?
Je naděje aspoň v tom, že třeba my ve střední Evropě se poučíme a nebudeme takové stupidní kroky opakovat? S takovým názorem jsem se v poslední době setkal několikrát, ale obávám se, že je naivní.
- Třeba inkluze ve školství. Všude, kde byla zavedena, skončila katastrofou. Jaké z toho bylo poučení? Takové, že je nutné ji zavést i v českých zemích.
- Nebo multikulturní integrace migrantů založená na tom, že jsou povzbuzováni, aby si nechali svou kulturu. Výsledkem non-go zóny a celé státy rozvracené tichými občanskými válkami. Jaké z toho bylo poučení? Že česká vláda financuje desítky neziskovek, které dělají totéž u nás.
Jenže moment. Katastrofální důsledky? Jak pro koho. Dopady na běžné obyvatele jsou nesporně strašlivé, ale z hlediska státní byrokracie i aktivistů neziskovek to byly aktivity úspěšné.
- Nikdo nepřišel o místo,
- nikomu nebyl snížen plat,
- nikdo nebyl volán ke zodpovědnosti.
- Byrokracie a neziskovkáři dostali vyšší rozpočty a více pravomocí.
Friday Edition: Tuhle bitvu prohráváme, měli bychom investovat?
07. 08. 2020 – EB
Následující analýzu jsme vydali minulý týden pro naše platící zákazníky v angličtině, dnes vám nabízíme její lehce upravený překlad.
Za těch zhruba pět minut, co vám zabere přečtení této analýzy, zemře v USA v průměru 28 lidí. To je asi 7 950 za den, 240 000 za měsíc a 2,9 milionu lidí za rok. Od začátku koronakrize před čtyřmi měsíci byla oficiálně spojena s touto nemocí smrt 158 000 Američanů. To je asi 15 % všech úmrtí v USA v daném období.
V České republice se obdobný údaj pohybuje kolem 1 %. Úmrtnost na covid-19 jako procento všech úmrtí je ve Spojených státech 15krát vyšší než v ČR. Podle hlavního epidemiologa IKEMu Petra Smejkala by to mohlo být tím, že jsou lidé v některých amerických státech nemocnější a obéznější, anebo by mohl být rozdíl v samotném viru. Další možností, kterou občas někdo zmíní, je, že by doktoři v USA mohli být motivovaní označovat úmrtí nezpůsobené covidem za covidové, i když tomu tak ve skutečnosti není. Ať už je důvod jakýkoli, situace v USA je mnohem závažnější.
Na jednom z hlavních amerických večerních zpravodajských pořadů zmínil 17. července moderátor NBC Lester Holt něco, co nazval osobní poznámkou: „Každý večer tu sedím a v tomto pořadu Vás spolu s našimi korespondenty provázím ohromujícími denními počty nakažených, hospitalizovaných a umírajících lidí a stále rostoucí mapou ohnisek covidových případů. To potvrzuje něco, co mnozí chápou už pár týdnů, a já to prostě řeknu: My tuhle bitvu prohráváme.“
Spojené státy prohrávají bitvu s covidem-19. Deník New York Times totéž nedávno konstatoval ve svém článku a dodal, že příčinou je nedostatečné financování veřejného zdraví. Ne snad proto, že by lidé byli méně zdraví, ale protože na léčbu pacientů nejde dost peněz.
Ratingová agentura Fitch zhoršila výhled Spojených států ze „stabilní“ na „negativní“ na základě pokračujícího oslabování veřejných financí USA a neexistence důvěryhodného plánu fiskální konsolidace. České měně dosud rychlejší oživení evropské ekonomiky oproti USA prospívá, za poslední týdny posílila vůči dolaru o celou korunu a vůči euru o 50 haléřů.
Jenomže teď v USA volá skupina 500 lékařů po dalším úplném zastavení ekonomiky. Prezidentu Donaldu Trumpovi a dalším lídrům napsali: „Potřebujeme, abyste nás vedli. Řekněte Američanům o viru pravdu, i když to bude bolet. Podnikněte odvážné kroky k záchraně životů i za cenu opětovného uzavření všeho.“ Chtějí po nich „všechno uzavřít, začít znovu a udělat to správně.“
Evropští investoři z větší části nepočítají s dalším uzavřením americké ekonomiky. Očekávají naopak tamější oživení, i kdyby mělo být pomalejší než v Evropě.
Svaz průmyslu a dopravy ČR minulý týden vyzval k velkým kapitálovým investicím ze strany státu i firem a prohlásil, že ti, kteří investovat nebudou, prohrají.Byla to plošná výzva, která nerozlišuje mezi různými typy investorů.
Je pravda, že v klasické krizi se ti, kteří se brzy znovu postaví na nohy a investují do výroby, služeb, technologií nebo do akvizic, získají často nad svými konkurenty převahu. Ale je tohle opravdu jen další klasická krize? Hlavní ekonom J&T Petr Sklenář řekl Ekonomu, že jsme se dostali do neprobádaných vod a moc nevíme, co bude dál. Americká centrální banka Fed možná nebude schopna nalévat do ekonomiky dost likvidity, podotkl.
Rozvaha Fedu v tomto roce narostla už o 70 % na 7 bilionů dolarů. Co se stane, až se problémy v USA prohloubí natolik, že místo posílení evropské (a české) ekonomiky začnou mít na situaci v Evropě negativní vliv? Ti, kteří se budou řídit radami Svazu průmyslu a dopravy a zainvestují hodně peněz, by toho mohli nakonec litovat.
Skupina ČEZ bude pokračovat ve svých plánech v Dukovanech, protože je schopna předpovědět ceny elektřiny na dalších 30-40 let. Ve skutečnosti to tak není, ale taková státem ovládaná společnost si nemůže dovolit vyslat signál, že budoucnost je velmi nejistá. Vláda by to nedopustila.
Ti, kteří mají v sázce vlastní peníze, se mohou na situaci dívat racionálněji než stát. Firmy, jež nepotřebují příliš investovat, se dost možná rozhodnou držet se tak dlouho, dokud jim to podmínky dovolí. Někteří z těch, kdo podcenili délku a závažnost současné krize, se možná rozhodnou zabránit dalším ztrátám prodejem či uzavřením svých podniků. Některým třeba i opožděně dojde, že to měli udělat už 12. března, kdy byl poprvé vyhlášen stav nouze.
Ve skutečnosti jsou velké investice, po kterých volal prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák, smysluplné jen pro velmi malou část podniků, zejména v odvětvích, která na koronavirových omezeních profitovala a která by jinak přišla o svoji příležitost. I tam existuje velké riziko, ale možná se ve střednědobém horizontu vyplatí.
Pro kohokoli jiného je investice do podnikání čistý hazard s vlastními penězi či penězi akcionářů, dokud nebudejasnější, jak se situace v USA bude vyvíjet.
Michelle Goldbergová z deníku New York Times prohlásila, že se Spojené státy „upalují kvůli nezvládnuté nemoci a ekonomické katastrofě, která bude záhy ještě mnohem horší“. To je dost trefné shrnutí.