16.8.2020 - Martin Marcikán
Stalo se … Zprávy bez cenzury a politické korektnosti
EKONOMIKA
„Putinův šach mat a možný konec USA?“ 13 zemí může vybrat uložené zlato
Silný hlas bankéře z USA: Na podzim hrozí katastrofa. Zhroutí se ekonomika?
Experti předpověděli pravděpodobný termín dokončení plynovodu Nord Stream 2
VÝCHODNÍ EVROPA
Lukašenko: Bielorusko sa nechce stať nárazníkovou zónou medzi Ruskom a Západom
Lukašenko a Putin potvrdili, že jsou připraveni společně reagovat na vnější hrozby
V Organizaci Smlouvy kolektivní bezpečnosti uvedli, v jakém případě může Bělorusko požádat o pomoc
Lukašenko se shodl s Putinem: chtějí společnou reakci na „vnější hrozby“. Rusko je připraveno pomoci
USA a EU diskutují o Bělorusku. V Polsku bude 5 tisíc amerických vojáků, v případě potřeby až 20 tisíc
Situace se přiostřuje. Bělorusko provede vojenské cvičení u hranic s Litvou
Lukašenko nařídil přesunutí výsadkářské brigády z Vitebska do Grodna na západní hranici Běloruska
Putin potvrdil pripravenosť pomôcť Bielorusku. Zjavne nehodlá opakovať tú istú chybu
Erik Best: Kdo nyní řídí diverzní jednotku na ministerstvu zahraničí?
STŘEDNÍ VÝCHOD a SEVERNÍ AFRIKA
Není nad to, když se měří všem stejně
KONFLIKTY / KONFLIKTNÍ POTENCIÁLY
Čínské letectvo se připravuje na válečný střet s USA
EU
N-TV: Němečtí sociální demokraté nechtějí americké jaderné zbraně!
DESTABILIZACE,. IMIGRACE , TERORISMUS
Migrant dal v katedrále v centru Milána nůž na krk policistovi. Salvini chce tvrdý trest
EKONOMIKA
„Putinův šach mat a možný konec USA?“ 13 zemí může vybrat uložené zlato
Analytici čínských médií Sohu věří, že Rusko může shromáždit více zemí, které chtějí vrátit svůj drahý kov ze Spojených států, které tam mají uloženy.
Po podpisu dohody Bretton Woods, podle níž se americký dolar stal novou rezervní měnou ve světovém finančním systému, převedlo mnoho zemí své zlaté rezervy do Spojených států.
Federální banka, která se nachází v New Yorku, dodnes působí jako hlavní sklad pro zlato, podle odborníků je zde asi sedm tisíc tun zlata.
„Po mnoho let byl Federální rezervní systém USA považován za nejbezpečnější místo na světě k ukládání zlata, ale dnes si to už nemyslí,“ řekl expert ze Sohu. Mnoho odborníků dnes souhlasí s tím, že hodnota dolaru by mohla v příštích několika letech klesnout o 16%.
Silný hlas bankéře z USA: Na podzim hrozí katastrofa. Zhroutí se ekonomika?
Neel Kashkari (prezident Federální rezervní banky (FED) v Minneapolis) věří, že koronavirus, který za posledních šesti měsíců prošel Amerikou a nadále zuří mimo kontrolu, by se mohlo podařit zastavit během pouhých pát týdnů. Bude to podle jeho slov vyžadovat oběť, ale zachrání mnoho tisíc životů.
„Volba je jasná. Můžeme nadále nechat koronavirus, aby se rychle šířil po celé zemi, nebo se můžeme zavázat k restriktivnější karanténě až po dobu šesti týdnů, aby se šíření viru snížilo na méně než jeden nový případ na 100 tisíc lidí za den,“ uvedl Kashkari.
Poukazuje na státy, které přijaly poměrně rychle striktní karanténu, vydržely v ní po několik týdnů a koronavirus dostaly pod kontrolu. „Jiné země nástup epidemie včas zachytily. Přesto, že v posledních týdnech počty nově nakažených rostou, jejich zdravotnické systémy mají situaci pod kontrolou,“ zdůraznil.
Experti předpověděli pravděpodobný termín dokončení plynovodu Nord Stream 2
Ředitel analytického úřadu AMarkets Arťom Dějev si je jistý, že Gazprom zcela určitě dokončí projekt, ale zároveň vyzývá, že je nutné se orientovat na prohlášení společnosti.
„Jestli by práce začaly 4. srpna, jak se dříve plánovalo, plynovod Nord Stream 2 by mohl být předán v prvním čtvrtletí příštího roku. Stále trvá tato možnost,“ uvedl zdroj listu.
Upřesnil také, že na dokončení pokládky potrubí jsou potřeba tři měsíce a na uvedení do provozu další tři měsíce. Zároveň Dějev upozornil, že loď Akademik Čerskij zatím není připravena.
„Následně loď musí získat povolení a absolvovat certifikaci. Zatím nemáme informace, že tohle všechno bylo splněno,“ dodal expert. Hlavní investiční stratég BCS Broker Maxim Šein se domnívá, že termín předání projektu závisí na účasti lodi Fortuna.
VÝCHODNÍ EVROPA
Lukašenko: Bielorusko sa nechce stať nárazníkovou zónou medzi Ruskom a Západom
„Už jsem to zakusil po rozpadu Sovětského svazu, kdy došlo k pokusu o vytvoření baltsko-černomořského regionu – sanitární zóny. Tři pobaltské státy, Bělorusko a Ukrajina, aby se oddělilo Rusko od Západu,“ uvedl Lukašenko.
„Chápeme, jaký může být výsledek. Z tohoto důvodu jsme se dohodli s ruským prezidentem, že v tomto ohledu budeme jednat vzájemně,“ dodal běloruský prezident.
Lukašenko v sobotu prohlásil, že Rusko je jeho zemi ochotno poskytnout bezprostřední pomoc k zajištění bezpečnosti v případě, že o to Bělorusko požádá. Stalo se tak poté, co absolvoval telefonický rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Lukašenko a Putin potvrdili, že jsou připraveni společně reagovat na vnější hrozby
„Hlavy států důkladně diskutovaly o všech otázkách. Vedoucí představitelé obou zemí přitom znovu potvrdili, že v případě zhoršení situace z hlediska vnějších hrozeb budou společně reagovat, a to v souladu s ustanoveními Smlouvy o kolektivní bezpečnosti,“ citovala tiskovou službu agentura Belta.
Tisková služba Kremlu zase uvedla, že prezidenti v neděli pokračovali v jednání o situaci v dané republice, a to i s ohledem na tlak, který je na zemi vyvíjen zvenčí.
„Pokračovala diskuse o situaci v Bělorusku, která nastala po prezidentských volbách, včetně zohlednění tlaku vyvíjeného na republiku zvenčí. Ruská strana znovu potvrdila svou připravenost poskytnout nezbytnou pomoc při řešení problémů na základě principů Smlouvy o založení Svazu Ruska a Běloruska, a, pokud to bude nutné, i pomocí Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti,“ uvádí se ve zprávě.
V Organizaci Smlouvy kolektivní bezpečnosti uvedli, v jakém případě může Bělorusko požádat o pomoc
„V případě, jestli jeho obraně hrozí vnější nebezpečí, na základě smlouvy o kolektivní bezpečnosti, článku 4, má právo se na Organizaci obrátit,“ řekl při odpovědi na otázku o tom, v jakém případě se může Bělorusko obrátit na Organizaci Smlouvy kolektivní bezpečnosti.
Lukašenko se domluvil s Putinem
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko oznámil, že se s ruským prezidentem Vladimirem Putinem domluvil na pomoci Bělorusku, jakmile požádáme o pomoc při zajištění bezpečnosti.
Nadále Lukašenko ujistil, že se s ruským prezidentem domluvil na pomoci.
„A my jsme se s ním (pozn. Vladimirem Putinem) domluvili, že při naší první žádosti nám bude poskytnuta pomoc na zajištění bezpečnosti Běloruské republiky,“ dodal Lukašenko.
Lukašenko upozornil na posílení vojenské složky v Polsku a Litvě, kde se konají cvičení NATO. Podle běloruského prezidenta „to určitě nemůžeme klidně pozorovat“.
„A když jsem brzy ráno mluvil a poslouchal zprávu náčelníka generálního štábu, všiml jsem si, že naši armádu také znepokojuje tento problém,“ dodal Lukašenko.
Poznamenal, že toto téma se projednávalo i loni, a poté byl vyvinut určitý algoritmus na reakci na takové události.
Lukašenko se shodl s Putinem: chtějí společnou reakci na „vnější hrozby“. Rusko je připraveno pomoci
Při telefonátu se prezidenti odvolávali jednak na smlouvu o Svazovém státu, politickém útvaru, který Bělorusko a Rusko formálně vytvořily před 20 lety, jednak na Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), která zahrnuje sedm zemí bývalého Sovětského svazu. Lukašenko se také nehodlá řídit příkazy z ciziny a uspořádat nové volby. Řekl to dnes svým příznivcům, kteří se shromáždili na demonstraci v Minsku.
Zároveň odmítl tvrzení opozice, že byly výsledky hlasování zfalšované. Své příznivce vyzval, aby bránili běloruskou nezávislost. K uspořádání nových voleb vyzvali v sobotu Minsk premiéři Estonska, Lotyšska a Litvy. Už dříve podobnou výzvu Bělorusku adresovali také Polsko a Ukrajina. K opakování voleb za dohledu zahraničních pozorovatelů v pátek vyzval také český premiér Andrej Babiš.
Spojené státy a Evropská unie diskutují o situaci v Bělorusku, řekl ministr zahraničních věcí Mike Pompeo v rámci své sobotní návštěvy v Polské republice, informovala v sobotu Reuters.
Pompeo byl v sobotu na poslední zastávce své středoevropské cesty, v Polsku. Odsud sdělil, že Washington sleduje vývoj v Bělorusku a je v kontaktu s Evropskou unií. Smyslem těchto kontaktů má být podle Pompea „pokusit se pomoci běloruskému lidu dosáhnout suverenity a svobody.“
Evropská unie podnikla v pátek první krok a zavedla nové sankce na Bělorusko, který se bude týkat konkrétních jednotlivců. Podle polského ministra zahraničí Jacka Czaputowicze by se sankce měly dotknout vysoce postavených představitelů současného režimu.
Pompeo jednal také s předsedou polské vlády Mateuszem Morawieckým, se kterým probral další témata –
- obrannou spolupráci,
- pandemii COVID-19,
- bezpečnost 5G sítě a
- novou bilaterální dohodu, která se má týkat polského civilního jaderného programu.
Situace se přiostřuje. Bělorusko provede vojenské cvičení u hranic s Litvou
Jak uvádí běloruské ministerstvo obrany, jednotky tří protiletadlových raketových pluků v rámci cvičení na západě země převzaly bojovou povinnost chránit vzdušný prostor.
Dodává se, že běloruské ozbrojené síly před cvičením obsazují oblasti ve výcvikových pásmech v regionu Grodno, dokončují opevnění a připravují se na plnění úkolů bojového výcviku.
V předvečer běloruský prezident Alexandr Lukašenko nařídil přesun výsadkářské brigády z Vitebsku do Grodna, a to v souvislosti s napjatou situací na západních hranicích.
Při vystoupení v Centru strategického řízení Ministerstva obrany Běloruska Lukašenko vyjádřil znepokojenost se cvičeními NATO v Polsku a Litvě. Podle běloruského prezidenta „to určitě nemůžeme klidně pozorovat“.
Lukašenko nařídil přesunutí výsadkářské brigády z Vitebska do Grodna na západní hranici Běloruska
Při vystoupení v Centru strategického řízení Ministerstva obrany Běloruska Lukašenko především vyjádřil znepokojenost se cvičeními NATO v Polsku a Litvě.
„Proto dodatečně požádám, jelikož na západních hranicích je situace napjatá, přesunout výsadkářskou brigádu z Vitebsku do Grozdna,“ uvedl běloruský prezident
Lukašenko dnes oznámil, že se s ruským prezidentem Vladimirem Putinem domluvil na pomoci Bělorusku, jakmile požádá o pomoc při zajištění bezpečnosti.
„A my jsme se s ním (pozn. Vladimirem Putinem) domluvili, že při naší první žádosti nám bude poskytnuta pomoc na zajištění bezpečnosti Běloruské republiky,“ dodal Lukašenko.
Lukašenko upozornil na posílení vojenské složky v Polsku a Litvě, kde se konají cvičení NATO.
„Mě více znepokojuje situace, která se odehrává na území našich sousedních států – Polska a Litvy. Jak víte, konají se tam vojenská cvičení NATO. To by bylo v pořádku, ale dochází k eskalaci a nárůstu ozbrojených složek na těchto územích,“ řekl.
Podle běloruského prezidenta „to určitě nemůžeme klidně pozorovat“.
„A když jsem brzy ráno mluvil a poslouchal zprávu náčelníka generálního štábu, všiml jsem si, že naši armádu také znepokojuje tento problém,“ dodal Lukašenko.
Poznamenal, že toto téma se projednávalo i loni, a poté byl vyvinut určitý algoritmus na reakci na takové události.
Putin potvrdil pripravenosť pomôcť Bielorusku. Zjavne nehodlá opakovať tú istú chybu
„Rusko potvrdilo připravenost Ruska poskytnout potřebnou podporu při řešení vznikajících problémů na základě principů smlouvy o vytvoření svazového státu a v případě potřeby také v rámci Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti,“ uvádí se v prohlášení.
Oba prezidenti spolu telefonovali už v sobotu. V novém rozhovoru podle Kremlu znovu probrali situaci v Bělorusku po kontroverzních prezidentských volbách, přičemž zohlednily i „vnější tlak na republiku“.
Tiskové oddělení běloruské prezidentské kanceláře v oznámení o novém telefonátu uvedlo, že Lukašenko a Putin potvrdili připravenost společně reagovat na vnější hrozby. Pro Rusko to je zároveň příležitost upevnit svůj vliv na Bělorusko a ještě více ho připoutat do své sféry vlivu.
„Hlavy států vedly podstatné konzultace o všech otázkách. Lídři zemí znovu potvrdily dohodu, že v případě, pokud se situace zhorší, pokud jde o vnější hrozby, (obě) strany budou reagovat společně a v souladu s ustanoveními Smlouvy o kolektivní bezpečnosti,“ citovala z prohlášení tisková agentura Belt.
Erik Best: Kdo nyní řídí diverzní jednotku na ministerstvu zahraničí?
V rozhovoru pro Radiožurnál se pochlubil bývalý velvyslanec v USA a Rusku, diplomat Petr Kolář, že na ministerstvu zahraničí spoluzaložil diverzní jednotku…
„Když už Petr Kolář odhalil, že na ministerstvu zahraničí spoluzaložil diverzní jednotku, která měla za úkol podporovat občanskou společnost v nedemokratických zemích, nabízí se otázka, kdo má nyní takovou jednotku pro neliberální ČR? Kdo ji řídí v poli a kdo po telefonu?,“ ptá se na facebooku Erik Best.
„Když jsem byl náměstkem ministra zahraničí (září 2005), tak jsme založili na ministerstvu zahraničí takovou trošku diverzní jednotku , která měla mimo jiné za úkol podporovat občanskou společnost v těch zemích , kde ještě demokracie nebyla na vzestupu a dělali jsme to s vědomím toho, že je to náš vlastní zájem, že čím víc se bude svoboda a demokracie šířit Evropou, tak my se budeme cítit bezpečněji,“ řekl bývalý velvyslanec v USA a Rusku, diplomat Petr Kolář v rozhovoru pro Radiožurnál.
STŘEDNÍ VÝCHOD a SEVERNÍ AFRIKA
Není nad to, když se měří všem stejně
Sankce vůči Turecku schváleny nebyly. Kromě Německa, což se očekávalo, je zablokovaly i další státy. Podle tureckého právníka Musy Cömerta, přítomného jednáním, to byly i Itálie, Španělsko, Malta, Maďarsko a Bulharsko. Oficiálně je další jednání odloženo na „pozdní srpen“. Předtím se mají k jednání sejít mimochodem i německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron.
Co donutilo zmíněné státy hlasovat proti sankcím, je jasné u Německa a dalo se to očekávat. Bulharsko má s Tureckem, stejně jako další balkánské státy, dohodu o hospodářské spolupráci. Maďarsko se hlásí k turkickým tradicím a má s Tureckem rovněž velmi přátelské vztahy.
Co vedlo ostatní státy, aby se postavily proti Řecku, se časem ukáže, nejspíš to bude nějaké „drobné vydírání“. Všechno diplomatické úsilí především Německa se bude soustředit na to, dostat Řecko a Turecko k jednacímu stolu. Nutnost tohoto dialogu mimochodem zdůrazňuje i francouzský prezident.
Řekové se vesměs ptají: O čem se ale bude jednat? O tom, že Řecko má postoupit polovinu ostrovů v Egejském moři Turecku?
Z více zdrojů se dozvídáme, že vyjednávání mezi Řeckem a Tureckem má „začít od nuly“. Kde je ta nula?
- V roce 1826, před vyhlášením nezávislosti Řecka na Osmanské říši?
- Před smlouvou z Lausanne, která spolu se smlouvami po 2. světové válce Řecku ostrova v Egejském moři přiřkla?
- Před memorandem Turecka a „oficiální“ vlády v Libyi o rozdělení řeckých ostrovů?
- Nebo před smlouvu Řecka a Egypta o exkluzivní ekonomické zóně?
KONFLIKTY / KONFLIKTNÍ POTENCIÁLY
Čínské letectvo se připravuje na válečný střet s USA
Současně, jak zdůraznila čínská státní média, účel cvičení nebyl projevem síly, ale přípravou na reálnou válečnou situaci.
Výstražná cvičení letectva se konala ve třech z pěti hlavních čínských vojenských obvodů, protože v Jihočínském moři stoupá napětí v USA, uvádí SCMP s odvoláním na státní čínská média. Jedno letadlo bylo také údajně odesláno, aby upozornilo další letadla v této oblasti.
„Naším cílem není posunout hranice nebo překonat rekordy. Všechna naše cvičení jsou zaměřena na přípravu na reálné válečné dějství,“ uvedla zpráva. Jak publikace připomíná, útes Subi na ostrovech Spratly je pod kontrolou Číny, ale nároky na ně si činí také Vietnam, Filipíny a Tchaj-wan.
EVROPSKÁ UNIE
N-TV: Němečtí sociální demokraté nechtějí americké jaderné zbraně!
Rolf Mützenich, předseda frakce SPD v Bundestagu, zopakoval svou žádost o stažení amerických jaderných zbraní z německého území, napsal na svých stránkách N-TV.
Mützenich navíc oznámil svůj úmysl učinit z otázky amerických jaderných zbraní součást volebního programu SPD.
Vzhledem k tomu, že se jedná o jednu z klíčových a významných politických stran v Německu, dá se očekávat ostrá debata jak uvnitř země, tak ve vztazích se Spojenými státy a NATO.
Po mnoho let byly americké jaderné zbraně rozmístěny na území SRN, které sloužily jako nástroj zadržování během studené války, napsala N-TV. Poskytují však ochranu nebo jsou hrozbou? Podle předsedy frakce SPD v Bundestagu Rolfa Mützenicha by se rozmístění amerických jaderných zbraní na území Německa mělo stát jedním z témat předvolebního boje v Německu.
„Jsem hluboce přesvědčen, že když zařadíme tuto otázku do volebního programu, odpověď bude velmi zřejmá,“ uvedl Mützenich, který zopakoval svou žádost o stažení amerických jaderných zbraní z německého území.
DESTABILIZACE,. IMIGRACE , TERORISMUS
Migrant dal v katedrále v centru Milána nůž na krk policistovi. Salvini chce tvrdý trest
VIDEO – blob: https://www.facebook.com/143d43b4-946c-485e-9d1b-5b3ed1bf85de
Informace o útoku sdílela společně s videem aktivistka Monika Pilloni. Ve svém příspěvku píše, že strážníka napadl egyptský imigrant. Muže pak držel jako svého rukojmího za pomoci nože u jeho krku.
Útočník při vyjednávání působil, že není zcela při smyslech, hovořil například „o místnosti na spaní“.
Právě toho zasahující policisté využili. „Jdu s tebou hledat tuto místnost…“ řekl jeden ze zasahujících, aby se útočník zamyslel, načež další muž při odvedení útočníkovy pozornosti zasáhl. Během momentu se podařilo útočícího migranta znehybnit, odzbrojit a spoutat.
Policisté odmítli, že by šlo o terorismus, muž nyní čelí obvinění z únosu a kladení odporu.