18.8.2020 - Martin Marcikán
Stalo se … Zprávy bez cenzury a politické korektnosti
EKONOMIKA
Sachs: V Číně oživení „V“, v USA ani náhodou
Trump chce motivovat firmy k přesunu výroby z Číny do USA
Bloomberg: Místo písmene V čeká Evropu jen ptačí křídlo
VÝCHODNÍ EVROPA
Zabijte mě, nové volby nebudou, řekl Lukašenko
Lukašenko: Prezidentské volby se budou konat po přijetí nové ústavy
Zásahy zvenčí jsou nepřijatelné: Putin a Merkelová telefonicky projednali situaci v Bělorusku
Berlín: Jak posílit opozici, aby to nebylo vměšování do věcí Běloruska
Ruský prezident Putin jednal se šéfem Evropské rady o situaci v Bělorusku
Polsko vyzvalo EU poskytnout Bělorusku alternativu Ruska. Opozice už plánuje Lukašenkovu budoucnost
Lukašenko udělil příslušníkům bezpečnostních orgánů medaile za vynikající službu
Běloruská vojska na západních hranicích byla uvedena do plné bojové pohotovosti
Černý scénář pro NATO: sloučení Běloruska s Ruskem a odříznutí Pobaltí
Američtí kongresmani odsoudili ruskou nabídku pomoci Bělorusku
Vědí Bělorusové, co jim hrozí?
Světlana Tichanovská šlápla na brzdu, neprohlásila se prezidentkou, ale nabídla, že se stane dočasnou “vůdkyní” lidu na cestě k novým volbám!
Lukašenko opět mluvil s Putinem
„To je cesta do pekla!” Petříček prozradil, jak chce ovlivnit situaci v Bělorusku, Češi k tomu ale mají výhrady
ČESKÁ REPUBLIKA
Podněcování k nepokojům
EKONOMIKA
Sachs: V Číně oživení „V“, v USA ani náhodou
Jsme v nejhorší ekonomické krizi za celá desetiletí, uvedl pro CNBC známý ekonom Jeffrey Sachs s tím, že Spojené státy nemají žádnou jasně nastavenou politiku, která by byla schopná ukončit epidemii v této zemi. To se povedlo Číně, a ta proto nyní prochází oživením ve tvaru V, což „rozhodně není případ Spojených států“.
Ohledně akciového trhu Sachs uvedl, že Fed do ekonomiky napumpoval velké množství peněz a zopakoval tak to, co dělal po roce 2008. Menší firmy, restaurace, malé obchody a podobné podniky si přitom nevedou dobře, ale akciový trh je o jiných firmách. Ty si vedou dobře, z velké části proto, že jsou spojeny s internetem.
Americká ekonomika určitě dlouhodobě ztratí miliony pracovních míst, protože se jen tak nevrátí k normálu, na který jsme byli zvyklí před pandemií. Jde především o přesun některých pracovních míst domů, ale pracovní místa zanikají i kvůli růstu významu umělé inteligence či automatizace. A není důvod čekat, že se tento trend obrátí, míní Sachs.
Trump chce motivovat firmy k přesunu výroby z Číny do USA
Americký prezident Donald Trump slíbil, že během deseti měsíců vytvoří ve Spojených státech deset milionů pracovních míst. Tohoto cíle chce dosáhnout mimo jiné poskytnutím daňových úlev americkým podnikům, které přesunou výrobní aktivity z Číny zpět do USA. Informovala o tom agentura Reuters.
Trump na setkání se svými příznivci ve státě Minnesota v pondělí rovněž pohrozil, že jeho administrativa odstřihne od vládních kontraktů americké podniky, které přesunují práci na čínské subdodavatele. „Ukončíme svou závislost na Číně,“ prohlásil.
Prezident předpověděl, že americká ekonomika se v případě jeho znovuzvolení výrazně zotaví z útlumu způsobeného pandemií nemoci covid-19. „To, co společně děláme, není nic menšího než ekonomický zázrak,“ řekl svým přívržencům. „Vybudovali jsme nejohromnější ekonomiku ve světové historii a nyní to musím udělat znovu,“ dodal.
Bloomberg: Místo písmene V čeká Evropu jen ptačí křídlo
Úleva, která nastala, když hospodářská aktivita v Evropě po skončení karantény prudce ožila, pomalu ustupuje chmurám. Zdá se , že úplné zotavení je ještě daleko. Naděje na oživení ve tvaru písmene V přetrhla data, která ukazují, že aktivita se výrazně zpomaluje (nebo dokonce stagnuje) pod úrovní před krizí.
Hlavním zdrojem obav je to, že některé země možná budou muset znovu zavést karanténní opatření, která jejich ekonomiky primárně ochromila. Počty nakažených virem rostou po celém kontinentu. Lidé využívají vrcholné prázdninové sezóny k cestování a setkávání s přáteli a rodinou.
„Produkt se prudce zvýšil, jakmile došlo ke zrušení karantény, ale nyní to vypadá, že se zotavení v Evropě zastavilo mezi 5 % a 10 % níže oproti normálu. Pravidla sociálního distancování, opatrnost spotřebitelů a vnější poptávka snížily strop ekonomiky. Bohužel, i tato utlumená úroveň aktivity může být neslučitelná s udržením viru na uzdě,“ řekl Jamie Rush.
VÝCHODNÍ EVROPA 4
Zabijte mě, nové volby nebudou, řekl Lukašenko
Alexandr Lukašenko vystoupil před zaměstnanci podniku MZKT. Na závěr svého projevu bojovně prohlásil: „Zabijte mě, ale nové volby nebudou. Už jsem řekl vše, můžete křičet Odejdi!“ Hned po jeho odchodu z jeviště se ozvaly výkřiky nespokojenosti a skandování hesla „Odejdi!“
Běloruská státní televize musela zařadit do vysílání archivní záběry, protože zaměstnanci buď opustili svá místa úplně, nebo se připojili ke stávce. Na jiném videu jsou zase záběry na skupinku maskovaných mužů, kteří kamsi táhnou neznámého demonstranta. Dorazín svůj příspěvek nadepsal: „Běloruská policie opět na lovu demonstrantů.“ Franz Kreuzig v komentářích neváhal připodobnit policii k nechvalně proslulé Securitate, tajné policii z dob rumunského diktátora Nicolae Ceausesca.
Lukašenko: Prezidentské volby se budou konat po přijetí nové ústavy
Nové volby v Bělorusku proběhnou po přijetí nové ústavy, uvedl během návštěvy Minského závodu kolových tahačů (MZKT) stávající prezident země Alexandr Lukašenko.
„Bude to tak, pánové. Musíme přijmout novou ústavu, jak jste chtěli, a dokonce ani alternativní lidé nebyli proti. Musí být přijata pomocí referenda, protože i předchozí ústavu jsme přijali tímto způsobem. A pokud chcete podle nové ústavy se můžou uspořádat volby – parlamentu, prezidenta a místních úřadů,“ uvedl během rozhovoru se zaměstnanci MZKT, který vysílala televizní stanice Bělorusko 24.
Zásahy zvenčí jsou nepřijatelné: Putin a Merkelová telefonicky projednali situaci v Bělorusku
„Kancléřka zdůraznila, že běloruská vláda se má zdržet použití násilí proti mírovým demonstrantům, neodkladně propustit politické vězně a zapojit se do celonárodního dialogu s opozicí a společností pro překonání krize,“ uvádí se ve zprávě.
Tisková služba Kremlu oznámila, že ruský prezident a německá kancléřka vyjádřili naději na brzkou normalizaci situace v Bělorusku.
Podotýká se, že beseda se konala z iniciativy německé strany.
„Na ruské straně byla zdůrazněna nepřijatelnost jakýchkoli pokusů o zasahování zvenčí do vnitřních záležitostí republiky, které vedou k další eskalaci krize. Byla vyjádřena naděje na co nejrychlejší normalizaci situace,“ uvádí se ve zprávě.
Berlín: Jak posílit opozici, aby to nebylo vměšování do věcí Běloruska
Soudě podle jeho slov se Heiko Maas v posledních několika dnech stal velmi čitelným. Německý ministr zahraničí označil chování vlády v Bělorusku za „nepřijatelné“. Podle politika SPD by v Evropě něco takového nemělo existovat. Tím míní nejen to, jaké byly volby, ale primárně se to týká reakcí na protesty, které následovaly.
Místopředseda kancléřky a kandidát na kancléře SPD Olaf Scholz označil běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka za „špatného diktátora“. Věří, že kdokoli zachází se svými lidmi tímto způsobem, „ztratil veškerou legitimitu pro vládu v zemi,“ řekl v neděli večer pro Bild. Maas, Scholz a spolková vláda vědí, že Polsko a pobaltské státy budou velmi bedlivě pozorovat, zda jsou Berlín a Brusel v této krizi dostatečně tvrdí.
Ruský prezident Putin jednal se šéfem Evropské rady o situaci v Bělorusku
„Právě jsem diskutoval o situaci v Bělorusku s prezidentem Putinem. Krizi v Bělorusku může vyřešit pouze mírový a skutečně inkluzivní dialog,“ napsal Charles Michel na sociální síti Twitter.
Již dříve Michel prohlásil, že na příští středu svolal zasedání Evropské rady o Bělorusku. Setkání, kterého se zúčastní představitelé států a vlád zemí EU, se bude konat prostřednictvím videokonference. Uvedl také, že tato konference začne ve 12.00 hod místního času.
Připomeňme ještě, že minulý pátek ministři zahraničních věcí EU rozhodli, že budou uvaleny sankce na osoby, které by mohly být jakýmkoli způsobem zapojeny do násilí proti demonstrantům a falšování volebních výsledků v Bělorusku. Následně začali vytvářet seznam sankcí. Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell uvedl, že bude informovat evropské vůdce o průběhu práce na svém středním zasedání.
Polsko vyzvalo EU poskytnout Bělorusku alternativu Ruska. Opozice už plánuje Lukašenkovu budoucnost
„Nechceme, aby se reakce EU omezila jen na myšlenku o sankcích a na přijetí společného prohlášení, které je samozřejmě nutné,“ řekl Jabłoński a dodal, že Bělorusům je třeba dát „něco více“. Myslí si, že EU má nabídnout Bělorusku spolupráci.
„Konkrétní návrh na podobnou spolupráci s Evropou se musí objevit, protože to je jediný způsob pobídnout Bělorusy a možná i samotného Lukašenka k tomu, aby usedl k jednacímu stolu a začal hovořit se společností. Aby jak opozice, tak i on viděli, že pro Bělorusko existuje alternativa spolupráce s Ruskem,“ řekl Jabłoński.
Polské ministerstvo obrany uvedlo, že Varšava může pomáhat opozici v Bělorusku pouze finančně. Nezmínila se o vojenské podpoře, ale dodala, že Polsko nemůže dopustit, aby v Bělorusku začalo krveprolití.
„Nemůžeme dopustit situaci, kdy dojde v Bělorusku ke krveprolití. Musí to být změny, které budou mírové, které povedou k tomu, aby (prezident Alexandr – red.) Lukašenko prostě odešel, předal moc prezidenta Běloruska,“ prohlásil náměstek polského ministra obrany Wojciech Skurkiewicz v úterním pořadu Polské televize.
Lukašenko udělil příslušníkům bezpečnostních orgánů medaile za vynikající službu
Rozhodnutí běloruského prezidenta o udělení vyznamenání za vzorný výkon služebních povinností byla zveřejněno v úterý na Národním právním internetovém portálu.
Na stránkách usnesení č. 305 ze dne 13. srpna jsou uvedeni zaměstnanci ministerstva vnitra, kteří získali medaile za vynikající službu prvního, druhého a třetího stupně. Dokument obsahuje 25 stran se jmény oceněných pracovníků.
Zástupkyně sjednoceného štábu opozice Běloruska Maria Kolesnikovová prohlásila, že rozhodnutí současného prezidenta Alexandra Lukašenka o vyznamenání příslušníků bezpečnostních sil považuje za urážku běloruského lidu a krok k „policejnímu státu“.
„Dnes jsme slyšeli, že bylo vyznamenáno asi 300 příslušníků bezpečnostních orgánů. Osobně to považuji za urážku celého běloruského národa. Tyto týdny násilí a agrese, smrti lidí … Lidé, kteří se na tom podílejí, jsou odměňováni. Domnívám se, že je to velmi velký krok směrem k policejnímu státu. Nemáme v úmyslu to tolerovat,“ řekla Kolesnikovová ve vysílání Euroradia (Evropského rádia pro Bělorusko). Podle ní opoziční plán spočívá v pokračování „mírového odporu“ proti současné vládě, „nesouhlasu s almužnami vlády“.
Běloruská vojska na západních hranicích byla uvedena do plné bojové pohotovosti
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko řekl, že Bělorusko uvedlo vojska na západní hranici země do plné bojové pohotovosti. Podle jeho názoru existuje koordinované vnější ohrožení Běloruska.
„Reagovali jsme na to a nasadili bojové jednotky naší armády na našich západních hranicích, přivedli jsme je do plné bojové pohotovosti. Ministr obrany mi oznámil, že toto všechno bylo provedeno a příslušné jednotky jsou nyní připraveny splnit své závazky,“ uvedl Lukašenko na schůzce Rady bezpečnosti země.
Jak poznamenal Lukašenko, „nedávno se objevila prohlášení představitelů západních států, včetně vůdců některých států, kteří nevědí, kde vůbec je Bělorusko“.
Černý scénář pro NATO: sloučení Běloruska s Ruskem a odříznutí Pobaltí
Bělorusko je podobně jako Ukrajina jakýmsi nárazníkovým pásmem mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem. Jakýkoli jeho jednoznačný příklon na jednu stranu tak může u té druhé vzbudit pocit bezprostředního ohrožení. Lukašenko strategické polohy své země využíval a dlouhá léta lavíroval mezi Východem a Západem. Pokud se však bude chtít udržet u moci, větší naděje na pomoc mu plynou z Moskvy.
Není proto divu, že situace znervózňuje především Polsko a pobaltské země, které ruskou hrozbu vnímají velmi citlivě. Nelze totiž vyloučit, že Putin by za případnou pomoc se zkrocením protestů mohl požadovat spojení obou zemí, kterému Lukašenko dosud vzdoroval.
Polsko, a především Litva by se tak ocitly v částečném ruském obklíčení a neustále by musely žít v obavě, zda Moskva nebude chtít z Běloruska získat spojnici do Kaliningradu.
„Rusko by mohlo přesunout síly z Běloruska do exklávy Kaliningrad a přerušit koridor Suvalky, což je strategicky zásadní, protože je to jediný pozemní přístup, který má NATO do Pobaltí,“ popsal riziko pro Foreign Policy Matthew Kroenig ze Scowcroftova střediska pro strategii a bezpečnost, které je součástí amerického think tanku Atlantická rada.
Američtí kongresmani odsoudili ruskou nabídku pomoci Bělorusku
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko dříve prohlásil, že se domluvil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na poskytnutí republice pomoci na první požádání o zajištění bezpečnosti. Lukašenko se odvolal na dohody mezi oběma zeměmi v rámci Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti a Svazového státu.
Mluvčí organizace Vladimir Zajnetdinov později prohlásil, že Bělorusko může požádat tuto organizaci o pomoc v případě ohrožení jeho bezpečnosti zvenčí. V samotné organizaci prohlásili, že její sekretariát nedostal od Běloruska žádné žádosti, a když dostane, bude žádost projednána ve stanoveném pořádku, všechna rozhodnutí se přijímají po patřičných konzultacích se všemi členskými zeměmi.
„Rozhodně odsuzujeme ukvapenou nabídku vojenské pomoci Lukašenkovu režimu v Bělorusku od ruského prezidenta Vladimira Putina,“ uvádí se v prohlášení amerických zákonodárců.
„Vyzýváme administrativu (USA), aby i nadále odmítala agresi Moskvy a pracovala s našimi evropskými spojenci s cílem poskytnutí podpory běloruskému lidu, aby žádala o propuštění tisíců zadržených mírových demonstrantů a politických vězňů, odsuzovala nadměrné použití síly běloruskými úřady a hájila svrchované právo Běloruska budovat svou vlastní budoucnost,“ dodali Engel a McCaul.
Vědí Bělorusové, co jim hrozí?
Co ve skutečnosti hodlají dosáhnout organizátoři demonstrací v Minsku a dalších městech kromě svržení Lukašenka? Pod pláštíkem svobody a demokracie se skrývá nastolení neoliberálního kapitalismu. Tato agenda zahrnuje mimo jiné odbourání odborových práv, zrušení regulace cen a některých nepohodlných ustanovení pracovního práva týkajících se ochrany dělného lidu.
Co ale je hlavní, jde o privatizaci národního majetku a jeho rozprodej do cizích rukou. Tady se jednota opozice hroutí. Prozápadní část chce prodat rodinné stříbro západním investorům, zatímco proruská část chce, aby je získali ruští oligarchové. Ve hře je osmdesát procent všeho běloruského průmyslu, které patří státu, a celé zemědělství, sestávající se převážně ze soukromých usedlostí.
Bělorusko není chudé, jeho průmysl byl zmodernizovaný stejně jako zemědělství. Obě odvětví vyrábí mnoho zboží a potravin na vývoz. Evropu moc nezajímají běloruské náklaďáky a salámy, protože mají svoje, ale v Rusku jsou velmi žádané, protože jsou dobré a levné. Běloruský nábytek a módní výrobky jsou „in“ i v Moskvě.
Po určitou dobu, při nejmenším až do roku 2015, běloruská ekonomika rostla každoročně o deset procent. Nezaměstnanost se drží pod dvěma procenty už celá léta, lékařská a zdravotnická péče zdarma, idem vysokoškolské vzdělání. Absolventi univerzit za to musí odpracovat dva roky tam, kam je pošlou. Kdo nepracuje je příživník a musí obci platit za každý prolenošený den pokutu nebo jít do chládku.
Hrozba běloruské vlády a prezidenta Alexandera Lukašenka, že aktivuje článek Smlouvy o kolektivní obraně s Ruskou federací a dojde k rozmístění ruských vojsk v Bělorusku, podle všeho zabrala a zafungovala. Zatímco ještě v neděli polská média informovala [1], že se Světlana Tichanovská ze svého exilu v litevském Vilniusu prohlásí za prezidentku Běloruska, tak v pondělí ráno bylo už všechno jinak. A přestože to západní média odmítají uznat a analyzovat, západ utrpěl mohutnou a masivní diplomatickou porážku, což vyústilo v pondělí ráno k bizarnímu vystoupení Světlany Tichanovské na YouTube [2]. Improvizované studio zřízené v jednom z pokojů v americkém hotelu Marriott v centru Vilniusu bylo totiž naprosto holé a bílé.
Lukašenko opět mluvil s Putinem
Putin a Lukašenko během minulého rozhovoru dne 16. srpna potvrdili, že jsou připraveni společně reagovat na vnější hrozby.
„Hlavy států důkladně diskutovaly o všech otázkách. Vedoucí představitelé obou zemí přitom znovu potvrdili, že v případě zhoršení situace z hlediska vnějších hrozeb budou společně reagovat, a to v souladu s ustanoveními Smlouvy o kolektivní bezpečnosti,“ citovala tiskovou službu běloruské hlavy státu agentura BelTA.
„Pokračovala diskuse o situaci v Bělorusku, která nastala po prezidentských volbách, včetně zohlednění tlaku vyvíjeného na republiku zvenčí. Ruská strana znovu potvrdila svou připravenost poskytnout nezbytnou pomoc při řešení problémů na základě principů Smlouvy o založení Svazu Ruska a Běloruska, a, pokud to bude nutné, i pomocí Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti,“ stálo v oznámení Kremlu.
„Určitě bychom měli dál pomáhat neziskovým organizacím, celkově občanské společnosti v Bělorusku. Musíme pomáhat nezávislým médiím, aby mohla informovat o dění v Bělorusku,” sdělil svůj postoj český ministr.
Zdaleka ne všichni byli přesvědčeni, že Petříčkovy návrhy namířené na vyřešení běloruské krize budou mít pozitivní výsledek. Na sociálních sítích někteří uživatelé vyslovili své odmítavé stanovisko vůči tomu, že by český stát měl financovat tyto projekty.
- Uživatel František Zemek zdůraznil, že stát má především podporovat své vlastní občany a řešit naléhavé sociální otázky.
- „Za svý Petříčku, za svý…Jako daňový poplatník bych raděj viděl podporu mladých rodin, stavbu sociálních bytů a slušné důchody,” uvedl dotyčný.
- Další uživatel zpochybnil účinnost poskytování azylu běloruským občanům, což podle něj žádným způsobem nepřispěje k vyřešení krize v této zemi.
- „To není pomoc, to je cesta do pekla, neboť odejdou pouze lidé, kteří chtějí změnu a mají vnitřní sílu něco opustit,” varovala Vendula Karesová.
Podněcování k nepokojům
18. 08. 2020 – EB
Využívají světové vlády covid-19 k tomu, aby zjistily, jak dalece mohou vyvíjet tlak na své obyvatelstvo, než se vzbouří a bude zapotřebí tvrdých zásahů? Včerejší rozhodnutí ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha zavést od 1. září povinnost nosit roušky v interiérech většiny budov bude otravné téměř pro každého.
O to víc však pro provozovatele kin, divadel, kadeřnictví a kamenných obchodů. Ti se musí připravit na další pokles tržeb, zatímco lidé budou hledat méně nepohodlné alternativy. Podle statistik není virové onemocnění prokázáno téměř u nikoho (0,048 % české populace), vážně nemocných je pouze 0,00024 %, vláda ale zavádí omezení, která postihují 100 % populace a poměrně vysoké procento podniků.
Ostatní vlády dělají totéž. Právě tehdy, když státy své podvody na občanech přehánějí, lidé si toho všimnou a vyjdou do ulic. Stalo se tak v Bělorusku; nemysleme si, že se to nemůže stát i na „civilizovaném Západě“.