21.4.2020 - Studio Plzeň

2020-04-21 – M.Zelenka_303_Současná situace z pohledu cílených informačních manipulací

M.Zelenka

Komentáře

  • ms napsal:

    Zdravím a děkuji za pořad. Chtěl bych polemizovat trochu s výrokem, který v pořadu zazněl vtom zjednodušeném smyslu, že „jediná objektivní pravda neexistuje, a že každý má svou subjektivní pravdu“ – co se týče odvození doporučuji přednášky filosofie pana Jiřího Fuchse (doporučuji si přednášky projít):
    026 Jiří Fuchs FILOSOFIE – V.1) Teorie poznání, důkaz pravdy – 23 3 2011 … a další díly
    https://www.youtube.com/watch?v=tFiXd7tcajc&list=PL1A454ED662E84404&index=16

    Co se týče duchovního vysvětlení, tak určitě pana Jana Kozáka, který u Vás na rádiu, myslím, byl také hostem.

    Pokusím se krátce vysvětlit co mám na mysli
    Pro začátek si připustme, že jediná pravda existuje (viz teoretický důkaz pravdy J. Fuchs – vysvětlím níže), nicméně ve spojení s fyzickým světem (tj. jak správně říkáte s omezeným vlastním pohledem) můžete jít do větších a větších podrobností, nebo naopak rozšiřovat pohled a zapracovávat širší souvislosti, a každá takové zaostření, nebo naopak rozšíření vědomí dává přirozeně trochu jiný obraz světa a pravdu může posouvat.
    Tedy záleží velmi na tom, ujistit se, že pokud hledáte shodu s Vaším partnerem v diskusi – tj. „společnou“ pravdu – je třeba, uvést se navzájem do společného kontextu ve kterém tuto shodu hledáte – nadneseně řeeno sjednosti si to s čím souhlasíte, v co věříte – nebo-li sjednotit si víru :). To je důvod proč se lidé často nemohou shodnout, protože mají jiný kontext, jiné poznání a na základě svého poznání jinou víru. Proto je také mimochodem dobré, aby spolu žili lidé, kteří mají alespoň základní vzájemné pochopení a shodu na nejdůležitějších věcech. Je to banální, ale musel jsem to uvést. Z toho, že většinou máme subjektivní pohledy a pravdy ovšem neplyne, že jediná pravda není, budu pokračovat.
    Tedy dále dejme tomu, že skutečně pravdivý výrok o fyzicky existujících objektech je teoreticky možný, ale je nekonečně složitý. Proto i naše myšlení a komunikace funguje formou zjednodušování a zevšeobecňování. Ani smítko prachu bychom nedokázali posat v celé jeho složitosti a nedej bože ještě veškeré jeho vztahy s ostatním světem. Takto se brání tento náš fyzický „spodní“ svět nalezení pravdy (tj. časem a složitostí, kterou nejsme schopni v nám zde přiděleném čase a prostoru zcela poznat).
    Ale!!! to také neznamená, že pravda není. Pokud bychom připustili, že pravda není. upadli bychom do stejného filosofického chaosu a pasti jako v postmoderním myšlení, které na základě mylného předpokladu, že pravda není, ji přestalo hledat a usilovat o ní a to vede samozřejmě k úpadku věd, kultury, vzdělání, zbavování se ušlechtilé „horní“ lidské přirozenosti (která ctí pravdu, spravedlnost, přirozený řád, nezištné chování, víru, duchovní lásku atd..) a způsobuje propadání se do „spodní“ zvířecí lidské přirozenosti (ego, darwinismus, hamižnost, vypočítavost, egoistická krutost, bujení fyzických potřeb, atd..) Výrok, že „pravda je pouze subjektivní“ logicky vede k tomu, že i veškeré poznání je subjektivní a nemá tedy cenu se o něj snažit, protože kdokoli jiný může kdykoli bez jakéhokoliv hlubšího vhledu říct, že to vidí jinak a my mu logicky musíme přiznat stejné „právo“ na jeho pravdu, která musí mít stejnou hodnotu – k tomu teď právě dost často dochází, speciálně v některých televizních pořadech…
    A konečně samotný důkaz pravdy – tkví právě ve výroku o existenci pravdy samotné. Zjednodušeně – ve vyvrácení opačného tvrzení – tj. logického vyvrácení výroku „Pravda neexistuje“, nebo vyvrácení obdobného „Člověk není schopen objektivně pravdivého poznání“ – jak je zřetelné a jak krásně dokládá pan J. Fuchs tyto věty se samy vyvracejí, tj. jsou mylné, vnitřně rozporné, popírají vlastní obsah pokud se vztáhnou samy na sebe (do vysvětlení se nebudu pouštět, doporučuji shlédnout v klidu a soustředění těch pár videí). Pokud s tím někdo nesouhlasí myslí rozporně a jeho názory jsou tím poškozené a nemají z pohledu zkoumání pravdy relevanci. Vyvrácením tvrzení, že pravda neexistuje, je tedy dokázáno tvrzení, že pravda existuje. Jen je zapeklitě složité se jí v našem světě dobrat. Tento logický postup je právě zároveň nádherným návodem jak můžeme poznávat – metodou pokusu a omylu, neustálého vyvracní chybných tvrzení a předpokladů a upravování si svého přesvědčení na základě poznání. Musíme se pídit se kruček po krůčku blíže a blíže k pravdě.
    A teď – exaktně pravdivé výroky je možné vyslovovat, a to pouze o imaginární věcech – tj. věcech které si exaktně definujeme (např. matematická čísla, vzory, symboly, zástupné definice, vlastnosti, obecně definovaná tvrzení s danými omezenými východisky ve filosofii a prostě ve veškerých přírodních i humanitních vědách, ovšem založených na správné filosofii a s definováním kontextu) jak by řekl pan Jan Kozák – to božské, nebo-li horní svět, ten nefyzický, ten věčně jsoucí – trvale existující – doporučuji jeho výklad Védy,kde popisuje, že to vše není vše jen lidský konstrukt a osvětluje tak co je skutečná pravá původní náboženská víra). Lidským snažením o pravdu je pak prohlubování znalostí o světě spodním fyzickém i horním duchovním. Ten horní nám dává logiku, pravdu, pravdivé teorie a ten spodní nám je ověřuje prakticky a neustále před nás staví nové a nové výzvy, protože jak jsem již uváděl je nekonečně složitý. Právě jeho postupným poznáváním a hledáním pravidel, která při poznání obecné zákonitosti souhlasně „zarezonují“ s horním světem ideí, se dobíráme hlubšího a širšího poznání – blížíme se pravdě.
    Z toho tedy plyne, dovoluji si tvrdit, že pravda existuje. Ale pravdivá tvrzení o fyzickém světě se mohou v realitě pravdě pouze blížit. Lidé s větším poznáním mají větší šanci být blíže pravdě. Paradoxně zároveň jakýkoliv poznání prostý člověk, pokud přijde s novým originálním úhlem pohledu může poznání rozšířit. Jak je vidět nepopírám Vaše tvrzení o neexistenci pravdy – pouze ho rozšiřuji a ukazuji za jakých okolností je pravdivé a kdy je třeba ho upřesnit.
    Tohoto pohledu – víry jsem dosáhl také pouze částečným hlubším a širším poznáním tématu pravdy, ale přijde mi pro praktický život přijatelnější (a blíže pravdě) než velmi zjednodušující, ale svým částečným způsobem také pravdivé výroky jako např.: Říkám Vám pravdu… Pravda není. … Pokud si vyslechnu takový výrok, mohu si být jistý, že tento člověk buďto z nějakého důvodu používá velké zjednodušení, nebo se mýlí z neznalosti a ze svého mylného přesvědčení, nebo záměrně lže a mohu s ním o tom diskutovat.

    Dovolím si na závěr drobnou nadsázku – pánové jako Jiří Fuchs a Jan Kozák přinášejí světlo pravdy a poznání, někdo může říci boha, nebo pravého evangelia, přinášejí jako proroci zvěst o tom že pravda existuje a dobří lidé se z toho můžou radovati, protože to dává životu i jiný smysl než jen fyzické přežívání a darwinistický úděl. Pochopení horního a spodního světa umožňuje pochopení motivace konání lidí a porozumění a tím pádem i uvěření v existenci pravdy umožňuje nalézat částečnou shodu s ostatními a být si vědom hranice svého poznání a nalézat vlastní omyly, tedy umožňuje život v míru a osobní rozvoj. Naopak pokud někdo v pravdu nevěří, nemuže skutečně nikdy nalézt objektivní shodu s ostatními a smír, protože přece se nemůže vnitřně souhlasit s něčím co podle něj objektivně neexistuje. Paradox na závěr – právě Tito dva jmenovaní skvělí vědci se pravděpodobně kvůli kategoricky opačnému pohledu na náboženství patrně nikdy nebudou moci setkat a shodnout, ale takto to už na tom našem světě je 🙂
    Děkuji Vám za možnost se vyjádřit, snad jsem to napsal trochu srozumitelně . M.Š.