V kauze Prostějov se pan VK naprosto mýlí. Na 99% to byl Jouda z Horní Dolní. Správní orgány se na to nijak tvářit nebudou. Přestupky jsou neveřejné. Jeden správní orgán neví jak rozhoduje druhý správní orgán. V zásadě ta tajnost je i mezi jednotlivými pověřenými osobami v jednom správním orgánu.
Správní orgány se řídí až výroky soudů. Pokud nějaká kauza projde přes odvolací řízení až k soudu, tak výrok toho soudu je veřejný a stává se precedentem.
Takže policie dostala oznámení od někoho, kdo se chtěl paní pomstít (takových provokatérů jsou v této zemi hromady). Policie z mnoha důvodů raději věc předá správnímu orgánu – ostatně je to tak i rozumnější, kdy správní orgán má rozhodovat.
Když věc přijde správnímu orgánu, tak ten věc buď odloží (důvody jsou jasně určeny v zákoně), nebo věc zahájí. Když správní orgán neví, nebo potřebuje ještě nějaké informace, tak si pozve podezřelého k podání vysvětlení. Podání vysvětlení nelze následně použít jako důkaz. Je to spíše procesní záležitost. Paní není obviněná, v zásadě nelze hovořit ani o skuktové větě, popis skutku v zahájení musí vypadat úplně jinak.
V daném případě byla pozvána podezřelá osoba. Lze tedy s jistou mírou pravděpodobnsoti tvrdit, že správní orgán potřebuje doplnit spis o informace, aby mohl věc odložit.
Tolik ke konkrétní věci.
Jinak na politizaci státní správy potřebujete buď zákony nebo síť aktérů. Přestupky dělají stovky a spíše tisíce lidi. Systém jak je nastaven nejde politizovat. V daném případě vytvářet sítě zájmových osob je nesmysl (to lze třeba v kauze jako je Dozimetr. Ne u přestupku hrubého jednání. Tam to nedává žádnou logiku). Je také dobré si uvědomit, že věcně příslučné řešit přestupky jsou jedničkové obce – přes 6200 obcí. I když se to v drtivé většině přenáší na ORP formou veřejnoprávních smluv.
No a zákony o přestupcích jsou v tomto smyslu pro centrální moc v zásadě neprolomitelné.
Kdyby paní věc nezveřejnila, tak o tom neví ani vedení magistrátu. Takových oznámení řeší stovky až tisíce.
Takže celá ta kuaza je o stavu společnosti. Politici podnítili právě ty provokatéry, aby udávali. Ty zněny o kterých pan VK mluví tady konkrétně u přestupků, se tedy nedají měni zhora, ale jedině zdola.
Poslední poznámka: Policie má centrální evidenci případů. Takže když jim přijde takové oznámení, je v systému včetně všech úkonů, které PČR vykoná. V případě správních orgánů nic takového není a zákon to ani neumožňuje.Policie spis předá a vše má v rukou úředník či komise.
V kauze Prostějov se pan VK naprosto mýlí. Na 99% to byl Jouda z Horní Dolní. Správní orgány se na to nijak tvářit nebudou. Přestupky jsou neveřejné. Jeden správní orgán neví jak rozhoduje druhý správní orgán. V zásadě ta tajnost je i mezi jednotlivými pověřenými osobami v jednom správním orgánu.
Správní orgány se řídí až výroky soudů. Pokud nějaká kauza projde přes odvolací řízení až k soudu, tak výrok toho soudu je veřejný a stává se precedentem.
Takže policie dostala oznámení od někoho, kdo se chtěl paní pomstít (takových provokatérů jsou v této zemi hromady). Policie z mnoha důvodů raději věc předá správnímu orgánu – ostatně je to tak i rozumnější, kdy správní orgán má rozhodovat.
Když věc přijde správnímu orgánu, tak ten věc buď odloží (důvody jsou jasně určeny v zákoně), nebo věc zahájí. Když správní orgán neví, nebo potřebuje ještě nějaké informace, tak si pozve podezřelého k podání vysvětlení. Podání vysvětlení nelze následně použít jako důkaz. Je to spíše procesní záležitost. Paní není obviněná, v zásadě nelze hovořit ani o skuktové větě, popis skutku v zahájení musí vypadat úplně jinak.
V daném případě byla pozvána podezřelá osoba. Lze tedy s jistou mírou pravděpodobnsoti tvrdit, že správní orgán potřebuje doplnit spis o informace, aby mohl věc odložit.
Tolik ke konkrétní věci.
Jinak na politizaci státní správy potřebujete buď zákony nebo síť aktérů. Přestupky dělají stovky a spíše tisíce lidi. Systém jak je nastaven nejde politizovat. V daném případě vytvářet sítě zájmových osob je nesmysl (to lze třeba v kauze jako je Dozimetr. Ne u přestupku hrubého jednání. Tam to nedává žádnou logiku). Je také dobré si uvědomit, že věcně příslučné řešit přestupky jsou jedničkové obce – přes 6200 obcí. I když se to v drtivé většině přenáší na ORP formou veřejnoprávních smluv.
No a zákony o přestupcích jsou v tomto smyslu pro centrální moc v zásadě neprolomitelné.
Kdyby paní věc nezveřejnila, tak o tom neví ani vedení magistrátu. Takových oznámení řeší stovky až tisíce.
Takže celá ta kuaza je o stavu společnosti. Politici podnítili právě ty provokatéry, aby udávali. Ty zněny o kterých pan VK mluví tady konkrétně u přestupků, se tedy nedají měni zhora, ale jedině zdola.
Poslední poznámka: Policie má centrální evidenci případů. Takže když jim přijde takové oznámení, je v systému včetně všech úkonů, které PČR vykoná. V případě správních orgánů nic takového není a zákon to ani neumožňuje.Policie spis předá a vše má v rukou úředník či komise.