13.9.2020 - Martin Marcikán
Stalo se … Zprávy bez cenzury a politické korektnosti
EKONOMIKA
JuanJüan by se mohl stát třetí světovou měnou
„Evropa se zbláznila.“ Unie chce drsná emisní pravidla pro nové vozy. Jak dopadne Škodovka?
VÝCHODNÍ EVROPA
wPolityce: Varšava by se měla vzdát role amerického satelitu!
Rusko posílá do Běloruska na 300 výsadkářů
STŘEDNÍ VÝCHOD a SEVERNÍ AFRIKA
Pompeo vyzval z Cypru Turecko, aby nezvyšovalo napätie vo východnom Stredomorí
USA stahují přes dva tisíce vojáků z Iráku
ASIE
SCMP: Čínská tajemná kosmická loď může být vhodná i pro boj!
EU
Lavrov nabídl Merkelové volbu mezi Ruskem a Navalným: Merkel si naběhla
AMERIKA
Video: muž v USA postřelil dva policisty. Trump slíbil trest smrti útočníkovi
KORONAVIRUS
Až 50 zemí projevilo zájem o ruskou vakcínu proti koronaviru
EKONOMIKA
JuanJüan by se mohl stát třetí světovou měnou
Ti se odvolávaj na trend zvýšení poptávky světových investorů po čínských cenných papírech. V červenci činil čistý přítok zahraničního kapitálu do čínských dluhopisů 21,3 miliardy dolarů, což je nejvyšší ukazatel od roku 2014, v němž začali publikovat příslušná statistická data. Celková hodnota obligací v rukou zahraničních investorů dosáhla 360 miliard dolarů, což je o 13,7 % více než loni.
Tento trend má v budoucnu značně posílit roli čínské měny na světové scéně. Ve zprávě Morgan Stanley se praví, že v letošním desetiletí budou tyto investice hlavním zdrojem toku kapitálu, a že přímé investice budou hrát druhořadou roli. Podle odhadu analytiků má celková výše obligačních investic v Číně činit 150 miliard dolarů a v období 2021-2030 má tento roční ukazatel stoupnout na 200-300 miliard dolarů. S ohledem na to, že čínská vláda má, stejně jako investoři, zájem o získávání kapitálu a větší otevřenost svých finančních trhů, má být v budoucnu nominována značná část globálních aktiv v jüanech.
„Evropa se zbláznila.“ Unie chce drsná emisní pravidla pro nové vozy. Jak dopadne Škodovka?
„Nynější plány EU přitom v daném období počítají se snížením emisí o 37,5 procenta. V aktuální situaci, kdy mnoho výrobců padá do ztrát, počítá následky propadu za koronavirus a obává se budoucnosti, to zní jako špatný vtip,“ píše autor článku František Dvořák.
Podle článku by v průběhu příštího týdne měl být Evropskou komisí zveřejněn dokument, který bude nastiňovat, jak těchto cílů dosáhnout. Ambiciózní plány na snížení emisí vyvolávají údajně neshody v národních parlamentech členských zemí EU. Záměrem je dosáhnout do roku 2050 takzvané uhlíkové neutrality.
„Dnešní auta jsou mnohem čistší než ta, která se vyráběla před několika lety. Například Society of Motor Manufacturers and Traders (SMMT) uvádí, že průměrný nový vůz loni vyprodukoval o 29,2 procenta méně CO2 než srovnatelný vůz před deseti lety. Přesto průměrné emise aut stále rostou,” stojí v článku publikovaném na Idnesu. Důvodem pro rostoucí emise je prý rostoucí obliba vozů kategorie SUV, jež mají větší spotřebu. Druhým důvodem je, že zákazníci po „dieselgate“ se začali bát naftových vozů a nakupují místo nic benzínové, které mají vyšší spotřebu a tím i vyšší emise.
„Už dnešní požadavky předpisů na snižování emisí jsou podle mnohých na hranici fyzikálních možností. Šéf Peugeotu Carlos Tavares to shrnul za všechny: „Současné požadavky na snižování emisí CO2 jdou daleko za hranice toho, co se dá označit jako ekonomicky proveditelné a společensky ospravedlnitelné.“ – uvedl autor článku.
VÝCHODNÍ EVROPA
wPolityce: Varšava by se měla vzdát role amerického satelitu!
Role Polska, hlavního spojence USA v Evropě, se v tomto ohledu omezuje na funkci páky, která nutí Rusko uzavřít dohodu za nejvýhodnějších podmínek pro americkou stranu, píše polský novinář Marian Pilka. V článku pro wPolityce naléhá na polské úřady, aby upustily od své role satelitu ve Spojených státech a sledovaly své vlastní zájmy s využitím své zeměpisné polohy.
Polsko se stalo nejdůležitějším spojencem USA ve střední Evropě. Polská vláda, která považuje americkou přítomnost za hlavní záruku bezpečnosti země, je horlivá, aby na své území umístila co nejvíce amerických vojáků, píše polský novinář Marian Pilka na portálu wPolityce.
Poukazuje na to, že vláda USA, i když v omezené míře, reaguje na toto očekávání zvýšením své rotační vojenské přítomnosti v Polsku. Varšava navíc sama ohlásila modernizaci armády, i když je spíše politická a propagandistická než vojenská, a zvyšuje se tak úroveň závislosti v oblasti bezpečnosti na americké politice.
Rusko posílá do Běloruska na 300 výsadkářů
„V souladu s Plánem mezinárodních aktivit na rok 2020 se ve dnech 14. až 25. září na brestského cvičišti v Běloruské republice bude konat plánované společné bělorusko-ruské taktické cvičení „Slovanské bratrství,“ které se koná každoročně od roku 2015,“ uvádí se v prohlášení ruského ministerstva obrany.
Cvičení se mimo jiné zúčastní jednotky vzdušných sil Pskovské divize. „Celkově se cvičení z Ruské federace zúčastní asi 300 vojáků a asi 70 jednotek vojenské a speciální techniky výsadkové útočné gardové formace,“ dodalo ministerstvo obrany.
Srbsko původně se cvičení účastnit i Srbsko. Podle ministra obrany země Alexandra Vulina požadovala Evropská unie, aby Bělehrad tyto manévry opustil. Srbský ministr obrany rovněž poznamenal, že jeho země je pod tlakem
Cvičení „Slovanské bratrství“ se bude na území Běloruska konat počtvrté. Po nich se Bělorusko zúčastní cvičení strategického velení a štábu Kavkaz-2020 v Rusku.
STŘEDNÍ VÝCHOD a SEVERNÍ AFRIKA
Pompeo vyzval z Cypru Turecko, aby nezvyšovalo napätie vo východnom Stredomorí
„Jsme nadále hluboce znepokojeni pokračujícími operacemi Turecka zaměřenými na průzkum přírodních zdrojů ve východním Středomoří – v oblastech, kde si Řecko a Kypr uplatňují jurisdikci,“ uvedl Pompeo po schůzce s kyperským prezidentem Nikos Anastasiadisem a ministrem zahraničí Nikosem Christodulidisem.
„Zvýšené vojenské napětí nepomáhá nikomu kromě protivníků, kteří by chtěli vidět rozdělení v transatlantické jednotě … Regionální kooperace je naprosto nezbytná pro trvalou energetickou bezpečnost,“ dodal Pompeo. Jeho cesta se koná krátce po tom, co USA zrušily desetiletí trvající zbrojní embargo vůči Kypru, čímž pobouřily tureckou vládu.
Turecko pátrá po zásobách plynu a ropy ve východním Středomoří – ve vodách, na které si činí nárok i Řecko. Turecko v srpnu vyslalo do oblasti průzkumné plavidlo podporované vojenskými fregata.
USA stahují přes dva tisíce vojáků z Iráku
Spojené státy stahují více než dva tisíce vojáků z Iráku během měsíce září, informují noviny Financial Times (10/09/20/str.4). O rozhodnutí omezit počet amerických vojáků v Iráku informoval generál Frank McKenzie, který je velitelem Centcom regionu Blízkého východu a Afghánistánu. Rozhodnutí odráží také dlouhodobou ambici amerického prezidenta Donalda Trumpa o návrat amerických vojáků v kontextu bezpečnostní nejistoty, které čelí v Iráku.
USA se tak rozhodly snížit počet svých vojáků v Iráku se současných 5200 na 3000. Rozhodnutí je podle generála důsledkem důvěry v irácké bezpečnostní síly, jejichž schopnosti operovat nezávisle jsou posílené. Podle McKenzieho bude redukovaný počet amerických vojáků dostatečný k tomu, aby podporovali iráckou armádu v její likvidaci ISIS. Iráčtí poslanci v souvislosti s atentátem na íránského velitele revolučních gard Kasíma Sulejmáního v minulém roce hlasovali proti další přítomnosti americké armády na území Iráku.
Prezident Trump se snaží snížit počet amerických vojáků v Iráku a v Afghánistánu také v souvislosti se současnou prezidentskou kampaní za znovuzvolení. V roce 2016 kandidoval na prezidenta se slibem, že skočí americké angažmá „v nekonečných zahraničních válkách“. V pondělí 7. září Trump obvinil Pentagon z toho, že nechce dělat nic jiného, než „bojovat ve válkách tak, aby všechny ty nádherné společnosti, které vyrábí bomby, letadla a všechno ostatní zůstaly spokojené“.
ASIE
SCMP: Čínská tajemná kosmická loď může být vhodná i pro boj!
Ačkoli úřady dosud nezveřejnily podrobnosti záhadného projektu, podle zdrojů deníku South China Morning Post hovoří o bezpilotním vesmírném letounu pro mírové účely, který může také potenciálně zničit satelity a zastavit balistické střely.
Nová čínská „opakovaně použitelná experimentální kosmická loď“, která nedávno dokončila svůj první zkušební let, by se podle South China Morning Post mohla ukázat jako potenciálně vojenská kosmická loď. Takové letadlo lze použít ke zničení nepřátelských satelitů a balistických raket.
Zatímco podrobnosti o novém zařízení nejsou známy. Na oběžné dráze Země byl dva dny po startu z nosné rakety CZ-2F a poté v neděli 6. září úspěšně přistál. Státní tisková agentura Xinhua již oznámila, že se jedná o „průlom“. Zároveň byla k materiálům o testu zařízení připojena pouze fotografie nosné rakety na startu – není jasné, jak vypadá samotný experimentální projekt.
EVROPSKÁ UNIE
Lavrov nabídl Merkelové volbu mezi Ruskem a Navalným: Merkel si naběhla
Na jedné straně, je možné si, samozřejmě, připomenout prohlášení ministerstva zahraničí v případu Skripalů a najít tam podobné pasáže. Ale jde o to, že ve věci Skripalů jsme měli co do činění s Velkou Británií. Tato země vždy zaujímala vůči Rusku nepřátelskou pozici. Ekonomické styky Moskvy a Londýna nikdy nebyly strategické. Británie byla vždy věrným spojencem USA. Proto upozorňovat jí na zhoršení vztahů bylo možné absolutně svobodně – Angličané se zřejmě snažili o jejich zhoršení, a dokonce když učiníme předpoklad, že operace se Skripaly byla zmařena, vymysleli by si ještě něco jiného.
Něco jiného je Německo. Moskva podstoupila mnohé oběti, když příliš pečlivě a důsledně budovala s Berlínem trvalé strategické vztahy. Spolupráce v energetické sféře dávno přerostla do obecně ekonomické, a ta začala přerůstat do politického sblížení, s tendencí ke stanovení dlouhodobých spojeneckých vztahů.
- Pevná pozice oficiálního Berlína k Severnímu proudu 2, která přivedla Německo ke konfrontaci s USA,
- konstatování německého vedení o neschopnosti USA zajišťovat bezpečnost Evropy a
- jeho přechod ze stavu ekonomického partnera ke statusu konkurenta,
všechno toto a mnohé další (včetně společných rusko-německých problémů s Polskem) svědčilo o velkém potenciálu rozvoje rusko-německých vztahů. A vtom nenadále vždy maximálně opatrná Moskva dává v sázku plody mnoholeté práce a nepředkládá Berlínu nic jiného, než ultimátum: buď důkazy v případu Navalného, nebo diplomatický konflikt s vážnými důsledky pro hospodářské a politické partnerství.
AMERIKA
Video: muž v USA postřelil dva policisty. Trump slíbil trest smrti útočníkovi
Dva policisté z okresu Los Angeles obdrželi při útoku několik střelných zranění. V neděli 13. září o tom informovala kancelář šerifa kraje na Twitteru.
„Dva naši zástupci byli v Comptonu zraněni při útoku střelnou zbraní a museli být hospitalizováni. Oba i nadále bojují o život,“ uvedla šerifova kancelář s tím, že zranění jsou muž a žena.
V době útoku byli v hlídkovém voze a oba utrpěli několikanásobná střelná zranění. Nyní jsou v kritickém stavu a v současné chvíli podstupují operaci. Uvádí se také, že podezřelý z útoku je stále na svobodě.
Americký prezident Donald Trump následně slíbil trest smrti útočníkovi, který vystřelil na policisty.
„Pokud zemřou, bude následovat rychlý soud a trest smrti pro vraha. Jediným způsobem je zastavit to,“ napsal prezident v neděli na svém účtu na Twitteru.
KORONAVIRUS
Až 50 zemí projevilo zájem o ruskou vakcínu proti koronaviru
V době útoku byli v hlídkovém voze a oba utrpěli několikanásobná střelná zranění. Nyní jsou v kritickém stavu a v současné chvíli podstupují operaci. Uvádí se také, že podezřelý z útoku je stále na svobodě.
Americký prezident Donald Trump následně slíbil trest smrti útočníkovi, který vystřelil na policisty.
„Pokud zemřou, bude následovat rychlý soud a trest smrti pro vraha. Jediným způsobem je zastavit to,“ napsal prezident v neděli na svém účtu na Twitteru.
[…] Stalo se … Zprávy bez cenzury a politické korektnosti […]