2.1.2022 - Martin Marcikán
2022-01-01 O společnosti lidství VI – Tělo, krev a vědomí / Přirozenost # 101
2021-12-30 – Vladimíra Vítová_VEZUEL_Jana Sochová_Komentáře ANS k aktuálnímu dění_114 min.
https://www.svobodny-vysilac.cz/2021-12-30-vladimira-vitova_vezuel_jana-sochova_komentare-ans-k-aktualnimu-deni_114-min/
K dalšímu pořadu, ale souvísí to s dnešním povídáním –
Manipulace (z latinského výrazu manus, tj. ruka nebo uchopit) je v sociální psychologii a sociologii termín označující snahu o působení na myšlení a chování druhé osoby či více osob. Manipulovat znamená vědomě i nevědomě používat techniky pro manipulaci s druhými lidmi ve prospěch prosazení osobních cílů a přání manipulátora.
Manipulátor se snaží přesvědčit osobu či osoby o správnosti myšlenky, názoru či jednání, které nejsou manipulovaným jedincům vlastní, či pro ně nemají dostatek iniciativy a které by tudíž danou myšlenku, názor či jednání nepřijali, nebo až s dlouhou časovou prodlevou. Manipulovaná osoba si často ani neuvědomuje, že je s ní manipulováno, případně si to uvědomuje, ale z nějakého důvodu se nemůže a někdy ani nechce manipulaci bránit. Manipulátor většinou na začátku jedná tak, aby získal u svých obětí sympatie. Často využívá své charisma a znalost slabých stránek ostatních lidí.
Manipulátor zpravidla nemluví konkrétně, používá obecné pojmy a tvrzení, ve kterých se často vyskytují superlativy jako „všichni“, „všechno“, „nikdo“, „nic“, „vždy“, „nikdy“, „každý“, „nejlepší“, „nejhorší“, používá také obecná rčení a přísloví, namísto asertivnějšího, konkrétnějšího a vysvětlujícího přístupu zahrnujícího věty jako „v těchto případech“, „tato osoba“, „já to tak vidím, protože“, „já to tak cítím“, „mně se to tak jeví, protože“, „mně to vadí, protože …“ apod. Dalším projevem je, že manipulátor zpravidla neklade otevřené otázky, tj. ptá se většinou tak, že chce slyšet odpověď buď jen ano, nebo ne, a když se ptá, nenabízí širší možnosti výběru. Například se zeptá: „Chceš kávu nebo čaj?“ namísto „Co ti mohu nabídnout k pití?“. Častým projevem manipulátora je také lichocení, po kterém zpravidla následuje žádost o něco. Ve výchově nebo jiném nadřízeném postavení vůči druhým, manipulátoři (ať už rodiče, vychovatelé, pedagogové, nadřízení) uplatňují příkazy, zákazy, rozkazy a přehnanou kontrolu a ovlivňování níže postavených osob namísto oboustranné komunikace a domluvy (mezi rodiči, vychovateli, pedagogy, nadřízenými). Podobně tak činí i v triadickém vztahu rodič-rodič-dítě (případně vychovatel-vychovatel-děti nebo pedagog-pedagog-děti, či nadřízený-podřízení).[1]
Ve skupinách manipulátoři vytvářejí nejrůznější kliky namísto komunit.
Manipulace Vědomím
Sergej G. Kara-Murza
Sergej Georgijevič Kara-Murza je sovětský a ruský vědec, vzděláním chemik.
Zabýval se metodologií vědy a systémovou analýzou.
Teoretik vědy, sociolog, politolog, publicista a autor řady knih.
Kritik liberálních reforem.
Hlavním cílem knihy je poskytnout materiál k zamyšlení nad volbou životního řádu (budoucího charakteru civilizace).
Kniha Manipulace vědomím vysvětluje základní zásady ovládání lidí v liberální společnosti a rozdíl v ovládání oproti tradiční společnosti. Je určena prostému čtenáři a je přitom doporučeným studijním materiálem na některých ruských vysokých školách v oblasti sociologie. Autor vysvětluje uspořádání celého systému manipulace veřejným vědomím – jako technologie nadvlády vlastní elity v liberální společnosti. Pro Rusko a další bývalé socialistické země přechod k tomuto novému typu moci znamená změnu kultury, myšlení, jazyka a ničení samotných základů tradiční společnosti. V knize jsou podrobně popsány hlavní části manipulace a příčiny zvláštní zranitelnosti vědomí. Protože přijmout nový druh moci, znamená zbavit se možnosti správně se rozhodovat, je otázka jeho přijetí nebo budování ochrany před manipulací nejen výběru dějinného osudu, ale samotného přežití společnosti.